Letadlo s 34 Afghánci z Frankfurtu nad Mohanem přistálo v Kábulu ve čtvrtek nad ránem. Jen o pár dní dříve se tam vrátilo také 13 afghánských občanů vyhoštěných ze Švédska, s nimi v letadle sedělo ještě devět lidí, které odmítlo Norsko.

KOMENTÁŘ DNE:
 Proč stát není jako firma - Nad problémem nápadu řízení státu jako firmy v podaní Andreje Babiše se zamýšlí Jiří Pehe. Čtěte zde >>
 Hurá máme právní stát! Bude líp! - Policejní žádost o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání kvituje Alexander Tomský. Čtěte zde >>

Proti rozhodnutí německých úřadů protestovala část opozice a demonstranti byli také na frankfurtském letišti. Ministr vnitra Thomas de Maiziére však krok obhajuje. Podle něj nejméně třetina vyhoštěných v Německu porušila zákon a někteří byli k letadlu převezeni z věznice.

„Takové případy repatriace jsou správné a nezbytné pro to, aby náš azylový systém fungoval,“ citovala ministra německá média.

Německá vláda plánuje deportovat zhruba 12 500 Afghánců, kteří tvoří po Syřanech největší skupinu uprchlíků v zemi. Další letadlo s neúspěšnými žadateli o azyl má odletět v lednu. Berlín také zřídil zvláštní fond, z něhož vyplatí každého, kdo se do své vlasti vrátí dobrovolně sám.

Server Deutsche Welle informoval, že v letošním roce už bylo z Německa do Afghánistánu navráceno 2300 lidí.

Uříznou mi hlavu?

Ve středu mělo z Frankfurtu původně odletět 50 Afghánců. Šestnáct z nich ale bylo na poslední chvíli ze seznamu cestujících vyškrtnuto, často na základě intervencí právníků. Jak upozornil britský deník The Guardian, většinou se jednalo o případy lidí, kteří do Německa nepřišli během migrační vlny v uplynulých dvou letech, nýbrž dříve.

List mluvil s vyhoštěnými mladíky, kteří v Německu vystudovali, hovoří plynně německy, měli v zemi práci a platili daně. Často jsou navíc navraceni do míst, kde se za šest sedm let od jejich odchodu bezpečnostní situace zhoršila. Jeden mladík se měl například vrátit do Kunduzu, který od jeho příchodu do Německa dvakrát ovládli povstalci z Tálibánu. „Mám strach. Nevím, jak se do Kunduzu dostanu. A když mě zastaví Tálibán a prohlédne si moje doklady, uříznou mi hlavu,“ svěřil se muž.

Ředitel afghánské poradny pro uprchlíky Abdul Ghafúr britskému listu řekl, že návrat do Afghánistánu je pro lidi tvrdá zkušenost, s níž se většina nedokáže srovnat. Uvedl, že 80 procent z nich zase ze země, v níž pokračuje válka s Tálibánem, do dvou let odchází.