Článek
Dokument, do něhož prý měl deník možnost nahlédnout v Bruselu, byl schválen v prosinci na úrovni ministrů zahraničních věcí. Podrobně se v něm popisují dva druhy hrozeb, "jimž čelí státy v jihovýchodním sousedství Chorvatska: destabilizující jednání Ruska a rostoucí extremismus a radikalizace jako důsledek návratu zahraničních bojovníků ze Sýrie a Iráku".
Podrobněji se v materiálu nerozebírá, co znamená, že aliance je připravena operativně intervenovat. Nicméně zdroje deníku neoficiálně říkají, že důraz se klade na podporu bezpečnosti a stability, a proto to nemá být chápáno jako hrozba, nýbrž jako upozornění k odvrácení potenciálních hrozeb, které NATO, jak z formulace textu vyplývá, bude na západním Balkánu intenzivně sledovat.
Návrat válečníků je znepokojivý
V dokumentu se například poukazuje na skutečnost, že podle údajů z roku 2015 odešlo z Bosny a Hercegoviny přibližně 260 bojovníků s cílem zapojit se do bojů v Sýrii a Iráku na straně teroristických organizací Islámský stát a Al-Káida.
Radikalizace, násilný extremismus a návrat válečníků z frontových linií jsou označeny za "závažný důvod ke znepokojení".
Pokud jde o druhý důvod ke znepokojení, v dokumentu se poukazuje na to, že Rusko své aktivity nejvíce zaměřuje na srbské obyvatele regionu, u nichž mají největší ohlas. Aliance "zaznamenává růst ruských aktivit na západním Balkánu, které zahrnují destabilizující chování". Jedná se o směs politických vzkazů, budování vztahů mezi elitami, investic do energetického a mediálního sektoru.
Týká se to i politické a ekonomické podpory bosenské Republiky srbské s cílem zabránit euroatlantickému směřování Bosny a Hercegoviny.