V souvislosti s nynější migrační vlnou do Evropy a sérií nedávných teroristických útoků se hodně diskutuje o tom, zda mezi oběma jevy existuje nějaká souvislost. Co o tom soudíte vy?

Nepovažuji za náhodu, že tisíce lidí, kteří přišli z arabských zemí nebo odtud pocházejí jejich rodiče a získali v Evropě vzdělání, teď odcházejí k Islámskému státu, kde absolvují výcvik a pak se vracejí jako teroristé. To u jiných vln imigrantů nevidíte. Je to specifické pro Araby, Afghánce, Pákistánce. Převážná většina teroristických akcí v Evropě byla dílem lidí, kteří přišli jako přistěhovalci. Vazba mezi imigrací a terorismem je tedy velmi, velmi jasná.

Určitě jste v Izraeli zaznamenali, jaké emoce budí známá věta kancléřky Angely Merkelové v souvislosti s příchodem statisíců migrantů „Zvládneme to“.

Je rozdíl přijmout několik set nebo několik tisíc lidí a přijmout milióny. Jde-li o milióny a vy prohlásíte, že to zvládnete, načež činíte budoucnost své země závislou na dobré vůli politiků, jako je turecký prezident Erdogan, je to velmi nebezpečné. Což samozřejmě neznamená nepřijímat nikoho. Jenže přijímat v takovém masivním rozsahu, který – jak vidíme – může dosáhnout miliónů, tak to je hluboce nezodpovědné jednání.

Arabové, Pákistánci a Afghánci jsou ale z oblastí s naprosto jinou politickou kulturou. A tu s sebou často do Evropy přinášejí. Dan Schueftan

Česká vláda uprchlickou politiku německé kancléřky nesdílí. A povinným kvótám pro běžence se trvale brání.

Protože Česko pochopilo, že je nebezpečné přijímat velmi vysoký počet lidí přicházejících z kulturně odlišné oblasti, kde převládá násilí. Lidí, kteří nejsou schopni se integrovat přinejmenším po dlouhou dobu.

Něco jiného je, když třeba do Německa nebo Česka přijdou migranti z Polska, Bulharska nebo Ukrajiny. Ti se v jedné nebo dvou generacích do nové společnosti včlení, protože jejich kultura není zas až tak odlišná. Arabové, Pákistánci a Afghánci jsou ale z oblastí s naprosto jinou politickou kulturou. A tu často s sebou do Evropy přinášejí.

Čím konkrétně?

Násilím, neúctou k pluralitě, špatným zacházením se ženami… Arabský svět je přitom místem, kde můžete být velmi bohatí díky ropě, plynu a blízkosti trhů. Platí to i pro LibyiIrák. Jediným důvodem, proč jsou tyto země chudé a proč tam lidé nemohou normálně žít a nemají žádnou naději, je tamní politická kultura.

Jestli chcete migranty, ptejte se sami sebe, koho chcete, kolik jich je, a hlavně: mějte je pod kontrolou.Dan Schueftan

Běženci se po příchodu do Evropy snaží žít pohromadě. Na předměstí, kde svůj životní způsob udržují, se pak bojí jít i policisté. V této atmosféře pak vyrůstají děti imigrantů. To sice automaticky jistě nevede k pumovým útokům, ale v některých případech třeba k tomu, že někdo ve vlaku zaútočí na spolupasažéry sekerou či nožem. Nebo že autem najede do davu.

Co tedy Evropě radíte?

Jestli chcete migranty, ptejte se sami sebe, koho chcete, kolik jich je, a hlavně: mějte je pod kontrolou. Když nevíte, kdo jsou zač, odkud přišli a zda nemají kriminální minulost, máte problém. Nepřipusťte situaci, že vstoupí do jednoho evropského státu jen proto, aby mohli jít do dalšího státu. Vy máte nyní v Evropě milióny lidí, přičemž nevíte, kdo to vlastně reálně přišel, i proto, že jedna země migrantům vzkáže: Jen pojďte dál, vítáme vás.

Tento region byl vždy typický vysokou úrovní násilí, přičemž ve velké většině jde o násilí mezi Araby navzájem. A to nejen mezi šíity a sunnity, ale i uvnitř obou těchto komunit.Dan Schueftan

Jak vnímáte fakt, že Evropa nyní začíná stále častěji zažívat to, co vaše země zakouší už desetiletí?

Svět si dlouho myslel, že terorismus míří jen proti Židům. Dnes každý uznává, že jde o globální problém. Uvedu příklad. V roce 1968 bylo poprvé uneseno letadlo (izraelský spoj Londýn–Tel Aviv byl nucen přistát v Alžírsku, pozn. red.) ve snaze dosáhnout politického cíle. Udělala to Lidová fronta pro osvobození Palestiny. A dnes vidíte, jaká jsou bezpečnostní opatření, kdykoli jdete kdekoli na letiště. Terorismus je mezinárodní problém, který se poprvé projevil v Izraeli.

Nemá ale terorismus vůči Izraeli jednu z příčin právě v okupaci palestinských území?

Násilí a terorismus existovaly na Blízkém východě dávno před rokem 1967 (šestidenní válka, kdy Izrael obsadil část arabských území, pozn. red.), a dokonce i před vznikem Státu Izrael v roce 1948. Tento region byl vždy typický vysokou úrovní násilí, přičemž ve velké většině jde o násilí mezi Araby navzájem. A to nejen mezi šíity a sunnity, ale i uvnitř obou těchto komunit. Mezi lidmi, kteří hovoří stejným jazykem, vyznávají stejné náboženství nebo jsou příslušníky stejných náboženských sekt. Je nerealistická představa, že když se Arabové zabíjejí mezi sebou, že budou vstřícní vůči Židům.

Některé evropské státy čerstvě postavily nebo stavějí na hranicích bariéry. Izrael vztyčil na linii se Západním břehem zvlášť vysokou zeď. Splnila vaše očekávání?

Všichni tomu říkají zeď bez ohledu na fakt, že to je zeď jen v zastavěných oblastech a tvoří ani ne deset procent celé bariéry. Většina je prostě plot. Je to mimořádně efektivní opatření, protože dokud plot, resp. zeď neexistovaly, nebylo možné kontrolovat, kdo přichází do Izraele.

Terorismus ale bariéra neodstranila, viz třeba jen nedávnou sérii útoků s noži.

Plot, resp. zeď jsou jen pasivní opatření, děláme ale i aktivní kroky. Například odstrašování arabských států, z nichž terorismus přichází. Jestliže má nějaká země kontrolu nad svými hranicemi, tyto hranice využívají teroristé a onen stát říká: „To ne my, to někdo jiný,“ tak my říkáme, že nás to nezajímá. Sdělíme jim: jde to od vaší hranice a udeříme na vás velmi silně, dokud tomu nezabráníte.

Měli jsme tento problém na hranici s Jordánskem, dnes už ne. Ale měli jsme a stále máme terorismus vycházející z libanonského území, protože tamní vláda je bezmocná, prakticky neexistuje. A když na nás radikální elementy útočí z Pásma Gazy, udeříme na Hamás (palestinské hnutí, které oblast ovládá – pozn. red.).

Jenže tyto údery často odnášejí nevinní civilisté, zatímco vůdci teroristů unikají.

Akce proti konkrétním osobám provádíme taky. Zpočátku jsme to dělali jen my a Američané nás za to velmi kritizovali. Dnes to dělají také. Je to velmi účinné. Terorismus to sice zcela nezatlačí, ale omezuje to jeho rozsah. Když systematicky likvidujete vůdce extremistických skupin, snižuje to míru terorismu na úroveň, s níž lze žít.

Jenže co dělat s Islámským státem, jehož souvislost s migrační vlnou i terorismem je globálně evidentní? Jaké vidíte řešení?

Na Blízkém východě nemá nic řešení. Můžete jen z velkého problému udělat problém, jehož míra je přijatelná. Má chudoba řešení? Komunisté tvrdili, že ano. Co lidstvo udělalo s chudobou? Vytvořilo stát blahobytu. Eliminoval chudobu? Ne. Jen ji přenesl na přijatelnou úroveň.

A ten Islámský stát?

Je to malý nepřítel, jenže když s ním bojujete, děláte z něj nepřítele velkého. Malý nepřítel je IS proto, že je silný jen vůči slabším. Může ohrožovat Irák, protože vlastně žádný Irák neexistuje. Může ohrožovat Sýrii, protože také žádná neexistuje. Nemůže ale ohrožovat Jordánsko, protože to má armádu věrnou králi. A navíc – Jordánsko má podporu Izraele. Co ale Jordánce ohrožuje, je Muslimské bratrstvo. Zevnitř. A Erdogan? To je přece Muslimské bratrstvo. Když USA podporují Erdogana, pomáhá to Muslimskému bratrstvu, jež ohrožuje Jordánsko a Egypt. A jde to i proti Kurdům, ačkoli Američané i Evropané chtějí Kurdům pomáhat, což také dělají. Jenomže současně pomáhají Turkům Kurdy zabíjet.

A vůbec nejhorší je, že USA bojem proti IS de facto podporují Írán, aby předstihl Irák, a také legitimizují přítomnost Ruska v Sýrii, které tam pak diktuje svou vůli. Rusové si pak dělají, co chtějí, a USA nemohou dělat nic, protože Obama není schopen ničeho, co by komukoli pomohlo.

Takže by to podle vás bylo nakonec lepší s Trumpem?

Trump je snad jediný, kdo je ještě horší než Obama. Obama je dobrý chlap. Ale do dnešního světa se prostě nehodí. Teď o něm řeknu jednu neomalenost, i když neomalený jazyk nemám rád: On je Evropan. To je to nejhorší, co já osobně mohu o prezidentovi USA říci. Evropa může být Evropou, dokud je Amerika Amerikou. Evropa může udělat chybu – a Američané jí přijdou na pomoc. Ale jestliže by se Amerika stala Evropou, Evropa si už nemůže dovolit být Evropou. Jinak řečeno, Evropa si může dovolit být nezodpovědná, protože Američané ji přijdou zachránit. Ale když bude nezodpovědná i Amerika, kdo tu Evropu zachrání?

Dan Schueftan
Akademik, bezpečnostní expert a šéf Centra pro studium národní bezpečnosti Haifské univerzity. Působil jako poradce izraelských premiérů. Od 70. let radí členům Kongresu USA a vysokým důstojníkům evropských zpravodajských služeb. Je také externím konzultantem řídícího výboru Auditu národní bezpečnosti Ministerstva vnitra ČR.