Putin svůj krok vysvětlil „zásadní změnou okolností a vznikem ohrožení pro strategickou stabilitu” v důsledku amerického počínání, neschopností USA dostát splnění přijatých závazků z mezinárodních smluv ohledně likvidace přebytečného plutonia a „nezbytností přijmout bezodkladné kroky na obranu bezpečnosti Ruska”.

Vztahy mezi oběma velmocemi se prudce zhoršily po předloňské ruské anexi Krymu, na kterou Západ reagoval uvalením sankcí.

Dohoda o odzbrojení platí, ujistil Lavrov

Ministr zahraničí Sergej Lavrov nicméně ujistil, že Rusko neodstupuje od závazků týkajících se jaderného odzbrojení. „Chci zdůraznit, že Rusko neodstupuje od svých závazků v oblasti jaderného odzbrojení, včetně snížení množství jaderných materiálů zahrnutých do zbrojních programů,” uvedl později podle agentury TASS Lavrov. Dodal, že ruské plutonium, které již není nezbytné k zajištění obrany, „zůstane mimo zbrojní aktivity”.

Snažit se mluvit s Ruskem z pozice síly, jazykem sankcí...nebude fungovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov

Podle šéfa ruské diplomacie rozhodnutí oznámené Putinem je signálem směrem k Washingtonu. „Snažit se mluvit s Ruskem z pozice síly, jazykem sankcí a ultimát a přitom pokračovat v selektivní spolupráci s naší zemí pouze v těch oblastech, kde je to výhodné pro USA, nebude fungovat,” uvedl Lavrov.

Na washingtonském summitu o jaderné bezpečnosti na jaře 2010 se obě velmoci dohodly na likvidaci svých zásob plutonia. Každá země se měla zbavit 34 tun vysoce radioaktivního plutonia. To by podle expertů stačilo k výrobě 17 tisíc jaderných bomb. Dohoda počítala s tím, že přeměnu ruského zbrojního materiálu na jaderné palivo zaplatí Američané.