Knihy byly objeveny v ruských archívech a do nejmenších detailů popisují Himmlerův pracovní i rodinný program v letech 1938 a 1943/44.

Na víc než tisícovce stran záznamů jsou do detailu zaznamenány nejen itineráře cest, pracovní obědy a večeře, ale také setkání a rozhovory, které vedl, ať už s vysokými pohlaváry nacistické říše, svými podřízenými, ale také rodinou - manželkou Margou a dcerou Gudrun zvanou Püppi.

Záznamy například ukazují, jak telefonáty s rodinou v Gmundu postupně ustávaly a naopak se množí záznamy o hovorech a návštěvách milenky Hedwigy Potthastové, kterou nazýval Häschen (králíček). S ní měl další dvě děti - chlapce a dívku.

Na stránkách deníků se objevuje celkem 1600 osob. Jsou na nich puntičkářsky zaznamenány rozhovory, které Himmler vedl o tzv. „konečném řešení židovské otázky” či osídlování světa árijskou rasou.

Muž plný rozporů

„Heinrich Himmler je bestie plná rozporů. Na jedné straně byl bezohledným vykonavatelem rozsudků smrti. Na druhou stranu byl velice starostlivý vůči SS elitám, rodině, přátelům a známým,“ řekl deníku Bild historik Matthias Uhl.

Tento rozpor se ukazuje například u záznamu návštěvy Osvětimi, kde si dal svačinu krátce předtím, než osobně dohlédl na zplynování stovek vězňů. Do diáře si také napsal poznámku o tom, že je nutné pořídit víc psů, kteří by byli vycvičeni k hlídání vězňů koncentračního tábora, tak jako hlídají psi stádo ovcí. Podle jeho představ by každý pes měl uhlídat asi stovku vězňů.

Zrůdně vyznívá zápis o tom, jak si nechal udělat uvolňující masáž, kterou mu předepsal jeho fyzioterapeut Felix Kersten, a poté nechal zastřelit deset Poláků.

V zápiscích z roku 1941 si Himmler stěžuje na nevolnost, která se ho zmocnila, když mu při masovém vraždění Židů u běloruského Minsku potřísnily uniformu krev a kousky mozku vražděných.

Historici tvrdí, že studiem těchto záznamů se jim podaří dokončit popis osobnosti jednoho z nejmocnějších mužů nacismu. „Tyto dokumenty se stanou klíčem k tomu, abychom uzavřeli kauzu Heinrich Himmler,“ řekl Uhl.

Himmler se po kapitulaci snažil ukrýt mezi řadovými vojáky, 23. května 1945 byl ale zadržen britskou hlídkou a odeslán do internačního tábora. Tam se dobrovolně přiznal ke své pravé totožnosti a vzápětí rozkousl kapsli s kyanidem a spáchal sebevraždu.