Erdogan vyhlášením výjimečného stavu reaguje na události z minulého pátku, kdy v zemi proběhl neúspěšný pokus o puč.

KOMENTÁŘE DNE:

Očima Saši Mitrofanova: Stín Akély nad Putinem

Podle ústavy může být výjimečný stav vyhlášen při narušení veřejného pořádku v zemi. Během něj může být omezeno například shromažďovací právo nebo může být omezena svoboda slova. Prezident během něj může vydávat dekrety. Samotné vyhlášení výjimečného stavu a délku jeho trvání ale musí posvětit parlament. Může ho zrušit nebo zkrátit.

„Lidé se nemusí bát o demokracii, o dodržování zákonů, základních práv a svobod,” řekl v projevu Erdogan. Dodal, že právě výjimečný stav ochrání tyto hodnoty před těmi, kdo by na ně chtěli zaútočit.

Čistky postihly 60 000 lidí

V posledních dnech byly v zemi zatčeny tisíce lidí, především armádních důstojníků, ale také například soudců. Probíhají také čistky, zasáhly zatím asi 60 000 lidí. O místa přicházejí učitelé, soudci či žalobci.

Erdogan tvrdí, že puč organizoval 75letý vlivný klerik Fethullah Gülen, který žije čtvrt století v americké Pensylvánii. Ten to popřel. Turecko žádá jeho vydání, současně ale Erdogan řekl, že nechce nijak zasahovat do pozitivních vztahů s USA.

Na Taksimském náměstí v centru Istanbulu se objevil obří transparent s nápisem „Feto (Fethullah Gülen), satanův pse, oběsíme tebe a tvé psy na tvých vlastních vodítkách.“

„Vztahy mezi našimi zeměmi jsou založeny na zájmech, nikoli na pocitech. Jsme strategickými partnery," uvedl ve středu v rozhovoru pro stanici Al-Džazíra.

Řekl také, že do pátečního pokusu o převrat byly zapojeny i jiné země, odmítl ale jmenovat které.