Článek
Blair na odpolední tiskové konferenci Blair vypadal otřeseně. Emotivně vyjádřil soustrast pozůstalým po všech obětech konfliktu. Své kroky obhajoval téměř dvě hodiny.
„Zpráva by měla ukončit obvinění z jednání ve zlé víře, ze lží či z podvodu. Ať už lidé s mým rozhodnutím zapojit se do vojenské akce proti Saddámu Husajnovi souhlasí, nebo ne, učinil jsem ho v dobré víře, protože jsem věřil, že je to v nejlepším zájmu země,“ uvedl v prvním prohlášení po zveřejnění zprávy komise bývalý ministerský předseda, který zapojení Británie do bojů v Iráku po boku USA v roce 2003 prosadil.
Blair však zároveň připustil, že kritika týkající se přípravy a plánování britské účasti v irácké válce stojí na reálných základech. „Beru na sebe plnou zodpovědnost za všechny chyby, bez jakýchkoli výjimek a výmluv,“ uvedl.
Nejbolestnější rozhodnutí
„Rozhodnutí o zapojení do války v Iráku bylo to nejtěžší a nejbolestnější, jaké jsem musel ve funkci premiéra učinit,“ řekl bývalý šéf kabinetu.
Připustil rovněž, že běh času ukázal, že informace tajných služeb, jimiž bylo rozhodnutí o zapojení do války podloženo, byly chybné. Britská vláda podle něj zároveň zásadně podcenila situaci, která může nastat po válce.
Blair však zdůraznil, že v roce 2003 on ani jeho kabinet nedali parlamentu záměrně zavádějící informace, nic úmyslně nezatajovali ani nelhali, a že neexistoval žádný tajný slib vůči USA, že se Británie k jejich jednotkám připojí. Dodnes je prý expremiér toho názoru, že odstranění Saddáma Husajna bylo správným krokem a že nebylo příčinou šíření terorismu na Blízkém východě.
"Bohužel se nedomnívám, že jsme dnes ve větším bezpečí, než tehdy," řekl Blair. Upozornil také na to, že zpráva nijak neřeší, zda by svět na tom byl lépe, kdyby Saddám Husajn svržen nebyl.
Udělal by to znovu
Expremiér se opakovaně vracel zejména k motivům, které ho k zapojení do války vedly, a řekl, že kdyby se nyní za stejných okolností rozhodoval znovu, byl by výsledek totožný. Chyby při plánování se podle něj zjevně staly, ale nikoho prý nevedly žádné postranní nebo nečestné úmysly. "Zásadní problém je v tom, že lidé chtějí, abych se omluvil za to, že jsem takové rozhodnutí učinil, a to udělat nemůžu," uzavřel Blair.
Komise vedená Johnem Chilcotem ve středu po sedmi letech vyšetřování zveřejnila zprávu, v níž mimo jiné došla k závěru, že plánování a příprava Británie na válku v Iráku byly zcela nepřiměřené. Právní základ pro britskou vojenskou akci v Iráku nebyl podle komise vůbec uspokojivý. Chilcot a jeho kolegové však zároveň píšou, že Blair a jeho vláda úmyslně neklamali parlament či britskou veřejnost ohledně situace v Iráku před invazí. [celá zpráva]
