Propad nejen britské, ale celosvětové ekonomiky, politická a bezpečnostní krize, osamostatnění proevropského Skotska, Severního Irska, Gibraltaru, ale třeba i Katalánska, přivření dveří na britský pracovní trh Čechům, posílení nacionalistů napříč členskými zeměmi, volání po dalších výjimkách a referendech, rozklížení EU. To všechno může tzv. brexit, čili britský odchod z Unie, způsobit.

Referendum sice není pro vládu závazné, ale všeobecně se má za to, že se jím vláda bude řídit. Pád kabinetu Davida Camerona by tedy jistě přišel mezi prvními reakcemi.

Čtěte: Šéfkomentátor Financial Times: Cameron doufal, že se bude jednat o nové smlouvě EU
Hlasovací lístek s dotazem, zda má Británie v EU zůstat, anebo z ní odejít.

Hlasovací lístek s dotazem, zda má Británie v EU zůstat, anebo z ní odejít.

FOTO: Tomáš Reiner, Novinky

„Mělo by to nesčíslné důsledky. Cameron vypustil z lahve džina, kterého nemá pod kontrolou,“ potvrzují svorně europoslanci György Schöpflin a Pavel Svoboda. Ten první pochází z Maďarska, ale 54 let žil v Británii a přednášel na Londýnské univerzitě. Ten druhý vede právní výbor Evropského parlamentu a popisuje, jak se z Unie vystupuje: „Britská vláda musí uvědomit Evropskou radu, načež se aktivuje článek 50 Smlouvy o fungování Evropské unie a začíná běžet dvouletá lhůta umožňující domluvit koordinované vystoupení z Unie“.

Vyjednat nově pět desítek smluv v tak krátké době se mu ale zdá prakticky nemožné, už jen proto, že by šlo o bezprecedentní případ odchodu členského státu z EU, zvláště tak významného. „Trvalo by to minimálně tři až čtyři roky,“ přitakává Schöpflin.

Budou se chtít domluvit?

Unijní představitelé věc neberou na lehkou váhu. Šéfové diplomacií šesti zakládajících členů Unie už tajně jednali o postupu v případě brexitu a konala se i schůzka zástupců Evropské komise, Německa, Slovenska a Malty. Poslední dva jmenované státy teď budou rok EU předsedat.

Pikantní je, že po Maltě má v polovině příštího roku převzít předsednictví právě Velká Británie.

Richard Coleman z Londýna hlasoval s předstihem korespondenčně.

Richard Coleman z Londýna hlasoval s předstihem korespondenčně.

FOTO: Tomáš Reiner, Novinky

Referendum o členství už tu jednou bylo
Na rozdíl od parlamentních voleb mohou hlasovat i členové Sněmovny lordů, ale také občané Irska, Malty, Kypru a zemí Commonwealthu, kteří mají v Británii povolení k pobytu.
Z hlasování jsou naopak vyloučeni britští občané, kteří žijí déle než 15 let v zahraničí.
Lidé budou odpovídat na otázku: Mělo by Spojené království zůstat členem Evropské unie, anebo opustit Evropskou unii?
Odpůrcům EU se nelíbí její byrokracie a posilování. Podle nich omezuje britskou suverenitu a vliv. Podle zastánců by se Británie odchodem z EU odstavila na vedlejší kolej a její vliv oslabí.
Země přistoupila k EU v roce 1973, předchozí přihlášky vetovala Francie.
Britové už jednou o svém členství v referendu hlasovali - dva roky po vstupu. Členství v EU tehdy podpořilo 67 procent voličů.

Většina politické reprezentace až na euroskeptiky si brexit nepřeje. Europoslanec Jan Zahradil například poukazuje na hrozící oslabení transatlantické vazby, protože Británie je tradičním významným spojencem USA a důležitým garantem bezpečnosti.

Aktivisté vyzývají k odchodu Velké Británie z EU.

Aktivisté vyzývají k odchodu Velké Británie z EU.

FOTO: Stefan Wermuth, Reuters

Odchod nechce ani Cameron, který referendum přislíbil před volbami, aby uklidnil opozici ve vlastní straně a vypálil rybník dorážejícím euroskeptikům. Svým vítězstvím byl pak možná sám překvapen, nicméně slib, že referendum bude, už splnit musel, a tím rozehrál nejistou partii o vlastní politické přežití a budoucnost celé Unie.

Unie Britům nedá nic lacino

Právě proto v Bruselu často v souvislosti s jeho jménem uslyšíte o pocitech naštvanosti. „Mnoho mých kolegů za zavřenými dveřmi říká: Pokud Britové chtějí odejít, nechte je jít,“ přiznal před časem i předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.

Podle Schöpflina nebude na straně Unie žádná vůle nechat Britům něco lacině, ostatně výjimek už si zajistili dost. Ostrá varování zní z Francie, která hrozí zrušením britské hraniční kontroly v Calais a vpuštěním tisíců běženců přes Lamanšský průliv do Británie. Ministr financí Emmanuel Macron přidal pohrůžku, že by stejně tak z Paříže mohli být vypoklonkováni londýnští bankéři.

Zastánci brexitu v Londýně

Zastánci brexitu v Londýně

FOTO: Neil Hall, Reuters

„Bude to hodně o emocích,“ připouští státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, podle něhož je ale v zájmu ČR domluvit se. „Britové pro nás vždycky byli důležitý partner, takže budeme chtít najít nějakou cestu, která pomůže ten vztah zachovat,“ říká.

Důležité ovšem bude, jak se dohodne zbylých 27 členských států a jaký dají mandát k jednání Evropské komisi. „Pokud nebude shoda, tak se vlastně nepůjde dál posunout,“ dodává Prouza.

Otázkou ovšem také bude, jaký mandát k jednání poskytne britské vládě parlament, jinými slovy - co budou Britové chtít.

Dopady v ČR?

Brexit by nezůstal bez odezvy ani v České republice. Spojené království je čtvrtým největším přispěvatelem do unijního rozpočtu, který by tak v případě jeho odchodu poklesl o zhruba 13 miliard liber (zhruba 455 miliard korun). To by se promítlo do snížení podpory z fondů pro Českou republiku.

Někteří poukazují na další dopady v české ekonomice. V ČR například působí britský řetězec Tesco. „Nemyslím si ale, že by brexit měl v ČR veliké ekonomické dopady,“ poznamenává další europoslanec a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer.

Průzkumy jsou dlouhodobě poměrně vyrovnané, i když sázkové společnosti věří spíše v to, že Británie v EU zůstane. Volba to ale může být těsná a překvapivá. Až desetina voličů je podle anket stále nerozhodnutá.