Vyvražďování Arménů Osmanskou říší jako genocidu uznalo přes 20 zemí světa, Česko mezi nimi není. Turecko takový výklad odmítá.

Zeman již masakr nazval genocidou při návštěvě arménského prezidenta v Praze v lednu 2014. „Byl to soukromý názor a turecké straně byl vysvětlen,“ komentoval tehdy Zemanova slova ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček.

Česko se k zemím uznávajícím události za genocidu nepřidalo. Tehdejší dění odsuzuje, ale záležitost by podle něj měla zůstat v rukou historiků.

Zeman ve středu rovněž navštívil muzeum genocidy. V areálu také zasadil strom, u kterého zanechal cedulku, která masakr nazývá genocidou.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček si na Twitteru pochvaluje přivítání v Arménii, české vlajky na snímku ale nejsou přesné, správně má špička modrého žerďového klínu zasahovat do poloviny délky vlajky.

Zeman do Arménie přiletěl v úterý večer. Návštěva památníku byla prvním oficiálním bodem jeho návštěvy.

Turci označení genocida odmítají

Jerevan udává, že vyvražďování nepřežilo až 1,5 miliónu lidí. Ankara důrazně odmítá označit události za genocidu a tvrdí, že počet mrtvých je nadhodnocený. Navíc je považuje za oběti občanské války, nikoli genocidy.

Naposledy toto vyvražďování nazvalo genocidou Německo v rezoluci, kterou minulý týden přijali němečtí poslanci, což vyvolalo odmítavou tureckou reakci. [celá zpráva]

Zaorálek: Nechme hodnocení historikům

Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek řekl, že taková politická prohlášení mu připadají účelová. „Jsou to vždycky politická prohlášení. Jsem přesvědčen, že vyvraždění více než miliónu Arménů je skutečně nesmírně tragickou a strašnou událostí se strašlivými důsledky. Ale domnívám se, že hodnocení, kdo za to nese zodpovědnost, bych ponechal především nezávislým historikům,” komentoval ministr zahraničí po středečním jednání vlády.

Dodal, že ČR má s Arménií velmi dobré vztahy, a stejně tak se snaží vést dialog s Tureckem.

Zeman nabídl mírová jednání o Náhorním Karabachu

Vedle odsouzení genocidy Zeman v Arménii zmínil i nabídku zprostředkování mírových jednání s Ázerbájdžánem. Obě země se dlouhodobě přou o oblast Náhorního Karabachu.

Podle českého prezidenta by se mohla jednání uskutečnit v Praze.