Hlavní obsah

Rusko by podpořilo nárok Ukrajiny na Donbas, o Krymu se nehodlá bavit

Moskva
Aktualizováno

Kreml je ochoten podpořit přání ukrajinského prezidenta Petra Porošenka „vrátit Donbas“, pokud mu o to jde z humanitárních důvodů. Uvedl to mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ve čtvrteční reakci na projev ukrajinské hlavy státu. Odmítl však požadavky na navrácení Krymu.

Foto: Maxim Shemetov, Reuters

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov

Článek

Peskov uvedl, že Kreml je ochoten podpořit ukrajinské nároky na oblasti ovládané separatisty, je-li to vedeno humanitárními důvody, jako tomu bylo v případě ruské milosti pro ukrajinskou pilotku Nadiju Savčenkovou, která byla odsouzena v Rusku, ale ve středu se vrátila na Ukrajinu. [celá zpráva]

„Jestli měl na mysli, že usiluje o návrat Donbasu z humanitárních důvodů, tak takovéto vyjádření můžeme podporovat a v Moskvě v to doufáme,“ řekl Peskov. Odmítl ale Porošenkovy nároky na anektovaný Krym: „Co se týká Krymu – nekomentujeme nároky na ruské regiony.“

Donbas nelze připojit silou

Peskov reagoval na Porošenkův projev po návratu omilostněné Savčenkové, kdy řekl, že má v úmyslu dosáhnout návratu Krymu i Donbasu, stejně jako se vrátila odsouzená pilotka.

Porošenko v projevu reagoval i na středeční průvod nacionalistů ulicemi Kyjeva: „Ještě jednou opakuji, a je to naprosto jasné stanovisko, vojensky nelze dosáhnout návratu Donbasu.“

Porošenko dodal, že nelze zvrátit mírový proces na východě Ukrajiny, protože to povede k nemožnosti návratu části doněcké a luhanské oblasti, které nemá kyjevská vláda pod kontrolou. Zřetelně tak reagoval na snahy ultranacionalistů dosáhnout připojení vojensky.

Peskov pominul výměnu zajatců

Reakce Peskova je překvapivá, i když si Rusko nikdy nekladlo nároky na Donbas a tvrdilo, že se jen musí upravit status samozvaných lidových republik na východě Ukrajiny.

Přirovnání návratu území z humanitárních důvodů k udělení milosti pro vězně je však podivné a ještě zvláštněji působí fakt, že vůbec nezmínil, že Savčenková byla de facto vyměněna za dva ruské agenty vojenské rozvědky GRU Jerofejeva a Alexandrova, kteří se vrátili ve středu do Ruska, když je omilostnil prezident Porošenko, tak jako Putin dal milost Savčenkové.

Savčenková byla uznána 22. března v ruském Doněcku vinnou z vraždy dvou ruských novinářů, které na Donbasu zasáhl minometný granát, i z nezákonného vstupu na ruské území. Odsoudili ji na 22 let.

Putin přitom ve středu mluvil o výměně zajatců, která „přispěje ke zmírnění napětí (v Donbasu) a pomůže vyhnout se podobným citelným a zbytečným ztrátám”, jakými byla smrt dvou ruských novinářů.

Hra o sankce

Umírněné vyjádření Ruska může souviset s tím, že se letos bude hlasovat o dalším prodloužení sektorových sankcí a některé členské země EU jsou stále silněji proti nim. Evropské sankce, které se dotýkají bankovního, obranného a energetického sektoru, vyprší v červenci.

"Jsme si vědomi toho, že odpor v Evropské unii proti prodloužení sankcí vůči Rusku se zvýšil," prohlásil německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier v rozhovoru, který poskytl baltské tiskové agentuře BNS. „Bude obtížnější najít v této otázce společné stanovisko než v loňském roce,” řekl.

Steinmeier uvedl, že Berlín bude "tvrdě pracovat na tom, aby zajistil jednotnou evropskou frontu". Zdůraznil přitom, že případné zrušení sankcí je "neoddělitelně spojené" s respektováním minských dohod, jejichž cílem je obnovit mír na východě Ukrajiny.

Separatisté se za stávající vlády nepřipojí k Ukrajině

Vůdce separatistů v Doněcku Aleksandr Zacharčenko uvedl, že připojení k Ukrajině je možné jen v případě, že se změní vláda v Kyjevě a odejdou pučisté, kteří svrhli Viktora Janukovyče. I tak ale požaduje konfederační uspořádání země.

Osobně ale vidí budoucnost obou neuznaných lidových republik jinde než ve svazku s Ukrajinou, a to buď ve svazku s Ruskem, nebo jako nezávislé země. I před případným připojením k Rusku je ale potřeba vybudovat fungující nezávislý stát. Pak podle něj rozhodne lid.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám