„Moskevské řinčení jadernými zbraněmi vzbuzuje znepokojivé otázky o odhodlání ruských představitelů k strategické stabilitě, jejich respektu k pravidlům proti použitím jaderných zbraní a jejich respektu k velké opatrnosti státníků jaderného věku co se týče ohánění se jadernými zbraněmi,“ prohlásil Carter, když představoval už dříve ohlášený plán nasazení bojové brigády americké armády v Evropě od příštího roku. [celá zpráva]

Carter při poznámce o řinčení jadernými zbraněmi podle BBC zřejmě narážel na slova ruského velvyslance v Dánsku Michaila Vanina z loňska. Vanin pohrozil, že pokud se Dánsko připojí k protiraketové obraně NATO, mohlo by Rusko vyslat své jaderné střely proti lodím této skandinávské země. [celá zpráva]

Zpátky do minulosti?

Carter řekl, že USA a Severoatlantická aliance nechtějí konflikt s Ruskem, které tvrdí, že spojenci u jeho západních hranic ohrožují jeho národní bezpečnost. Podle Cartera to naopak vypadá, jakoby se Moskva vracela nazpátek v čase.

„Neusilujeme o studenou, natožpak horkou válku s Ruskem. Nejde nám o to udělat z Ruska nepřítele. Ovšem, nemylte se, budeme bránit naše spojence, pravidla mezinárodního pořádku a dobrou budoucnost, kterou nám umožňuje,“ poznamenal šéf Pentagonu.

Carter lituje špatných vztahů s Ruskem, nicméně USA podle něj musí poprvé za 25 let mít přednostně na zřeteli odstrašení ve východních zemích NATO.

Vztahy Ruskem se Západem narušil ruský zábor Krymu před dvěma lety a následný konflikt na východní Ukrajině.