Možnost spojování rodin uprchlíků se pozastaví na dva roky, poté by měla být obnovena, uvedl mluvčí vlády Steffen Seibert. Vláda chce také dávat rodinným příslušníkům běženců přednost při sestavování kontingentů lidí, které by měla země v budoucnu vyzvedávat přímo z krizových oblastí.

Rozšíření seznamu bezpečných států by mělo urychlit průběh azylového řízení v zemi. Na občany těchto států se budou vztahovat pravidla pro zrychlené řízení, v jehož rámci je možné rozhodnout o azylu během dvou týdnů, v dalším týdnu by úřady měly rozhodnout o případném odvolání běžence.

Očekává se, že žadatelé z bezpečných států budou moci azyl získat jen výjimečně, pokud prokážou, že je osobně tamní státní moc pronásleduje.

Ve zrychleném řízení se budou projednávat také žádosti těch běženců, kteří odmítnou s úřady spolupracovat, což znamená, že budou lhát o své zemi původu nebo si odmítnou nechat sejmout otisky prstů.

Novela může narazit ve Spolkové radě

Součástí schváleného balíčku azylových zákonů je i to, že se běženci budou finančně podílet na nákladech na svou integraci do společnosti. Každý z nich bude muset platit měsíčně deset eur (270 Kč) za integrační kurzy, v nichž se učí německy a seznamují se s německou kulturou.

Balíček zákonů musí ještě schválit obě komory německého parlamentu. Ve Spolkovém sněmu mají vládní strany velkou většinu, komplikace se však očekávají ve Spolkové radě, kde zasedají zástupci německých zemí. Proti rozšíření seznamu bezpečných států totiž mají výhrady Zelení, kteří jsou zastoupeni v devíti ze šestnácti zemských vlád.