Starost o uprchlíky podle Wüstnera „není klíčovou kompetenční oblastí ani hlavním úkolem“ armády. Tisíce vojáků, kteří byli vyčleněni ve spojitosti s uprchlickou vlnou, by proto podle něj měly úřady spolkových zemí a místní úřady nahradit někým jiným, a to nejpozději do roka.

V 79 kasárnách a objektech německé armády je v současnosti ubytováno téměř 41 000 uprchlíků. Vojáci kromě toho organizují jejich rozdělení a přepravu a pomáhají s lékařskou péčí o ně.

Ministryně obrany Ursula von der Leyen sice před pár týdny prohlásila, že „pomoc uprchlíků se stává důležitou součástí úkolů vojáků Bundeswehru”, ale Wüstner s ní nesouhlasí. Varuje, že vojáky je zoufale třeba jinde. Armáda je podle něj kvůli nasazení v Sýrii, Afghánistánu, Iráku a Mali na hranicích svých možností. Požaduje proto, aby byl její početní stav zvýšen o několik tisíc rekrutů.

Parlamentní komisař pro obranu Hans-Peter Bartels požaduje přijetí nejméně 7000 dalších vojáků. Bundeswehr má v současnosti okolo 179 000 příslušníků. Plán jeho reformy z roku 2010 přitom předpokládal, že by měl mít alespoň 185 000 vojáků.