Zatímco Tusk pouze potvrdil přijetí dopisu, který považuje za impulz k jednání, výhrady k britským požadavkům hned vyjádřili šéfové Evropské komise Jean-Claude JunckerEvropského parlamentu Martin Schulz.

Podle Junckerova mluvčího jsou návrhy na omezení volného pohybu lidí a zredukování sociálních dávek „vysoce problematické“. Mluvčí Margaritis Schinas uvedl, že zejména návrh na čtyřleté pozastavení sociálních dávek pro nové přistěhovalce i ze zemí EU považuje komise za těžko přijatelný.

ČTĚTE TAKÉ
Cameron chce omezit volný pohyb v EU a snížit dávky přistěhovalcům

Také podle Schulze jsou takové návrhy nepřijatelné, protože jsou protiprávní.

„Mám silné pochyby o legálnosti čtyřletého zákazu v přístupu k dávkám pro evropské občany. Ale počkejme si na to, s jakými konkrétními ideami v této oblasti britská vláda nakonec přijde,“ uvedl podle serveru Daily Telegraph Schulz.

Junckerův mluvčí Schinas uvedl, že jiné britské požadavky na reformu se zdají být akceptovatelnější. Například prohlásil, že by se dal najít způsob, jak v EU posílit roli národních parlamentů.

Za složitý ale považuje britský požadavek na předefinování pozic mezi zeměmi, které jsou a které nejsou součástí eurozóny.

Merkelová věří v dohodu

Německou kancléřku Angelu Merkelovou britské požadavky nezaskočily. Uvedla, že s předsedou britské vlády Cameronem je v kontaktu a jeho nároky pro ni nejsou žádným překvapením.

Merkelová dodala, že je ochotna o požadavcích jednat a věří v dohodu, i když „některé požadavky jsou snadnější než jiné“. Pokud ale přetrvá víra, “že můžeme problémy vyřešit, pak jsem přesvědčena, že to půjde,“ řekla kancléřka.

Velká Británie žádá reformu EU ve čtyřech oblastech týkajících se růstu a konkurenceschopnosti, suverenity i podřízenosti států v rámci Unie, imigrace a sociálního systému nebo ochrany nečlenů eurozóny. Pokud nebude Británie vyslyšena, hrozí její odchod z osmadvacítky. Britové o něm budou hlasovat v referendu do konce roku 2017.