Afanasjev patřil k nejvýraznějším hlasatelům demokracie v Rusku a byl považován za jednoho ze strůjců "perestrojky", tedy období změn a reforem, které v roce 1985 zahájil poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov. Reformy nakonec vedly k rozpadu Sovětského svazu.

Afanasjev začal kariéru jako oddaný stoupenec komunismu a vydávající redaktor stranického časopisu Kommunist. V roce 1988 se však stal vůdcem Memorialu, hnutí požadujícího poctivé zhodnocení ruské historie a především Stalinových zločinů.

Stal se členem parlamentu, kde byl kolegou pozdějšího ruského prezidenta Borise Jelcina.

Afanasjev sehrál důležitou roli v okamžiku, kdy bylo nutné přimět Gorbačova k radikálnějšímu rozchodu s totalitní minulostí.

Proti Putinovi

Z politiky se Afanasjev stáhl v roce 1993, dva roky po zániku Sovětského svazu. Pak se věnoval své profesi historika a univerzitní dráze.

Několik měsíců před svou smrtí, jejíž příčina nebyla upřesněna, obvinil prezidenta Vladimira Putina, že podporuje obrodu stalinismu v podobě "ruského putinovsko-pravoslavno-čekistického nacismu".

Čekisté je výraz pro příslušníky sovětské tajné policie, v jejíchž řadách sloužil i Putin a někteří další členové nynější ruské elity.