Mezi potenciální kupce mistralů podle listu Kommersant patří Indie, Brazílie, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Vietnam a Egypt.

Ruské podmínky

Rusko, které podle listu na základě podmínek zrušení kontraktu může případný prodej vetovat, nemá proti obchodu se zmíněnými zeměmi žádné námitky. Má ale podmínku: ten, kdo si pořídí mistraly, musí koupit ruské vrtulníky Kamov Ka-52K, které se vyvíjely právě pro francouzskou vrtulníkovou loď.

Tím se ovšem situace komplikuje. Případný zájemce si bude muset kromě pravděpodobně více než jedné miliardy eur (zhruba 27 miliard Kč) za lodě připravit také podobně kulatou sumičku za zhruba dvě desítky vrtulníků.

Vrtulníková výsadková loď třídy Mistral

Vrtulníková výsadková loď třídy Mistral

FOTO: Profimedia.cz

Experti odhadují, že v příštích letech bude poptávka po šestadvaceti lodích typu Mistral. Podle francouzského ministra obrany Jeana-Yvese Le Driana problémem však je, že většina potenciálních kupců je nebude potřebovat dřív než kolem roku 2022. Pouze Indie a Turecko podle ministra budou lodě potřebovat „relativně“ brzy.

K nim se podle ruských médií řadí také Egypt, jehož prezident Abdal Fattáh Sísí se při nedávné návštěvě Moskvy během jednání se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem o mistraly také zajímal.

Káhira by se ale neobešla bez „investora“ a Moskva se podle listu Kommersant dát půjčku za tímto účelem zdráhá. Nicméně případný zájemce podle ruských médií může počítat s určitou vstřícností Francie. Je to prý „zboží z druhé ruky“ a vydržování dvou mistralů stojí tři milióny eur měsíčně.

Zmařený obchod

Rusko projevilo zájem o lodi třídy Mistral v roce 2009. V prosinci 2010 uzavření obchodu potvrdil francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Rusové si ve francouzských loděnicích objednali dvě plavidla: Vladivostok a Sevastopol.

V srpnu 2014 ale Francie po nátlaku zejména z USA, Británie a Polska pozastavila předání plavidel, později od obchodu odstoupila.

Na začátku srpna Paříž zaplatila Moskvě 1,16 miliard eur jako odškodné. Podle týdeníku Le Canard enchaîné se ale celková suma vyšplhá vzhledem k „dodatečným nákladům“ ke dvěma miliardám eur. Ministr financí Michel Sapin to ale popřel.