Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin považuje rezoluci za „nekonstruktivní, konfrontační a politicky motivovanou“. Rusko místo toho navrhlo odsoudit nejzávažnější zločiny, které byly spáchané v 90. letech během válečných konfliktů v bývalé Jugoslávii.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Původně se mělo o přijetí rezoluce hlasovat už v úterý, Rusko však dopředu oznámilo, že návrh bude pravděpodobně vetovat. Proto bylo hlasování o den odloženo. Británie a USA se mezitím snažily přesvědčit Rusy o změně názoru.

Při středečním hlasování se zároveň zdrželi další čtyři členové rady - Čína, Nigérie, Angola a Venezuela. Zbylých deset členů hlasovalo pro přijetí rezoluce.

Návrh rezoluce, tedy označit masakr ve Srebrenici za genocidu rozhněval Srbsko a bosenské Srby. Vůdce bosenských Srbů navíc loboval, aby Rusko rezoluci OSN vetovalo. Argumentoval mimo jiné tím, že usnesení je antisrbské, protože se zaměřilo jen na zabíjení v posledních měsících bosenské války, která probíhala mezi lety 1992 až 1995.

Na samém konci války se v červenci 1995 bosenskosrbské ozbrojené síly zmocnily Srebrenice, která byla pod ochranou OSN. Poté v okolí města povraždili až osm tisíc mulimských chlapců a mužů.

Ostatky obětí tohoto masakru byly později nalezeny v různých masových hrobech. Řada lidí se dodnes pohřešuje. Některé zdroje tvrdí, že masakr měl vést generál srbských vojsk Ratko Mladić.