Pacientce původem z Konga diagnostikovali v jejích pěti letech poruchu krvetvorby. Lékaři rozhodli, že nutně potřebuje transplantaci kostní dřeně.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Dárce se našel záhy, neboť jím byl její bratr. Ovšem přípravná léčba před transplantací zahrnuje silnou chemoterapii, která může poškodit funkci vaječníků. Lékaři se proto rozhodli dívce, která ve 13 letech právě dospěla k pubertě, jeden vaječník preventivně vyjmout a části zmrazit. Ukázalo se, že to bylo prozíravé, protože o dva roky později se zjistilo, že levý vaječník se v důsledku léčby stal nefunkčním.

O deset let později si žena přála potomka, takže jí lékaři na nefunkční vaječník implantovali čtyři plátky z dříve odebraného a zmrazeného vaječníku a jedenáct dalších částí voperovali do dalších částí těla. A slavili úspěch - o pět měsíců později začala žena menstruovat a následně přirozenou cestou otěhotněla.

Má to rizika

„Je samozřejmě velice šťastná a svůj nový život si užívá,“ řekla ženina lékařka Isabelle Demeestereová, podle níž může procedura pomoci spoustě mladých lidí s podobnými potížemi.

„Úspěch této procedury ovšem závisí na dalším výzkumu u velmi mladých dívek před pubertou. U naší pacientky už puberta začala, i když ještě nemenstruovala,“ upozornila Demeestereová. Současně doplnila, že procedura nese rizika, například poškození odoperovaného zdravého vaječníku nebo znovuzavedení maligních buněk do těla při zpětném implantování, takže je vhodná pouze u žen s vysokou pravděpodobností selhání vaječníků.

Sedmadvacetiletá Belgičanka je první ženou, která otěhotněla díky transplantaci vlastní tkáně odebrané v dětství. Jinak se ovšem takto ve světě už narodily zhruba čtyři desítky dětí. Jejich matkám byly však vaječníky odebrány ve vyšším věku.