Článek
Upozornění: Tento text slouží jako stručné představení dnešního dílu podcastu Hlas na poušti. Poskytuje pouze přehled několika diskutovaných témat. Pro plné pochopení kontextu je žádoucí poslechnout si celou epizodu.
Jakub již čtvrtstoletí slouží jako hasič. Přestože jeho kariéra v jeden okamžik směřovala do oboru informačních technologií, o jeho budoucí profesi bylo rozhodnuto už během studia na gymnáziu. Po krátké odbočce během služby v armádě, konkrétně u 156. záchranného praporu v Olomouci, se naplno věnuje hasičské profesi. O své zkušenosti i postřehy se dělí s lidmi, které toto povolání, pro některé spíše poslání, zajímá, a to i prostřednictvím sociálních sítí.
Hasičem se člověk může stát již v šesti letech, kdy je možné sbírat první zkušenosti v hasičském sportu. Maximální věk je v zásadě omezen pouze fyzickou kondicí. Na stanici ve Frýdku-Místku, kde Jakub aktuálně slouží, měl například kolegu, který odcházel z výkonu služby ve více než 60 letech.
Kromě fyzické kondice hrají u hasičů zásadní roli také zkušenosti a psychická odolnost. Právě předávání zkušeností ve výcviku, ale i názorný příklad během samotných zásahů je klíčový, protože v učebnicích a na školeních člověk nikdy nemůže být připraven na všechno, s čím se v praxi setká.
Na rozdíl od laické představy hasiči zdaleka nezasahují jen tam, kde hoří. Spektrum jejich práce je mimořádně široké, od zásahů ve vodním prostředí, přes vyhledávání lidí v sutinách, až po „vystřihávání“ zraněných z vozidel při dopravních nehodách. Jak sám Jakub Kozák v podcastu vysvětluje, kromě vysoce specializovaných hasičů, kteří zasahují na letištích nebo v dolech, existují výrazné rozdíly mezi zásahy hasičů ve městech a na venkově.
Samostatnou kapitolou jsou dobrovolní hasiči, bez nichž by se fungování hasičské služby státu výrazně zkomplikovalo a prodražilo. Dobrovolní hasiči jsou v České republice svým způsobem fenoménem, který ve světě jen obtížně hledá srovnání. Zejména v menších obcích nejsou pouze složkou zasahující v krizových situacích, ale tvoří také významnou součást místní identity a historie.
Stejně jako svět kolem nás i dobrovolní hasiči procházejí proměnou. Je patrný určitý pokles zájmu u nejmladších generací, ale zejména v důsledku změn životního stylu, úbytku pracovních míst přímo v obcích, dojíždění za zaměstnáním a dalších civilizačních změn, nejsou dobrovolní hasiči vždy a za všech okolností k dispozici v počtech, jaké byly běžné v minulosti. Tyto změny budou do budoucna velkou výzvou nejen pro hasiče, ale i pro samotné obce.
Jak vyplývá z Jakubova vyprávění, velká část úspěchu při požáru i jakékoliv krizové situaci, závisí na chování veřejnosti. Začíná to respektem k hasičům, kteří jedou k zásahu a schopností uvolnit jim cestu, pokračuje nešvarem natáčení „čehokoliv“ na mobilní telefony a končí obecnou nepřipraveností lidí na to, co dělat ve chvíli, kdy požár vypukne.
A opět nejde jen o to mít doma dostatečné prostředky k prvotnímu hašení a vědět, jak je použít. Jde především o schopnost rozlišit, co je v takových okamžicích podstatné a co vás naopak může ohrozit na životě.
Co také zazní v tomto díle:
- Cesta k hasičům může začít už v šesti letech, u hasičského sportu
- Přestože dnes neexistují žádná formální omezení, žen je u výjezdových hasičských jednotek stále velmi málo
- Rozdíly mezi službou hasičů ve městech a na venkově.
- Hašení aut, solárních panelů, bateriových úložišť i kuchyňských požárů.
- Změny techniky a zavádění nových technologií u hasičů
- Hasičské noční můry
- Proměny u dobrovolných hasičů
Milan Mikulecký má zkušenosti z manažerských pozic v byznysu i státní správě jak v České republice, tak v zahraničí. Se svými hosty diskutuje před kamerou a mikrofonem bez ohledu na dnešní většinové názory. Hlas volajícího na poušti je historicky vyjádřením toho, kdy někteří lidé hlasitě upozorňovali ostatní na nebezpečí, do kterého se jejich společenství dostává, a nebyli včas vyslyšeni. Každý týden otevíráme nové téma.
Odebírejte Hlas na poušti také v podcastových aplikacích a nový díl vám neuteče:
Poslechněte si také naše další podcasty: