Le Penová prohlásila, že Paříž příliš podléhá americkému vlivu, a proto se přidala k sankcím. „Problém je v tom, že francouzská vláda – jak předchozí, tak nynější – je příliš pod vlivem Američanů. A je třeba říci, že USA sehrály v přijetí sankcí proti Rusku významnou roli,“ podtrhla podle agentury TASS. Vše se prý změní „v polovině roku 2017 zvolením Marine Le Penové prezidentkou republiky“.

Návštěvu šéfky francouzské krajní pravice v ruské metropoli agentura AFP označila jako „diskrétní", protože tisk neměl k političce přístup. Le Penové se dostalo přijetí u předsedy dolní komory ruského parlamentu – Státní dumy – Sergeje Naryškina (60), zařazeného na sankční seznam EU.

„Pan Naryškin a já se vídáme zhruba jednou do roka. Je důležité, aby byl představitel přední strany ve Francii, jako jsem já, s to diskutovat o situaci v Evropě, ve světě. Dotkli jsme se situace na Ukrajině, povídali jsme si také o velmi vážné situaci kolem Islámského státu,“ upřesnila.

Počátkem května Le Penová navštívila Prahu, kde Evropskou unii označila za nebezpečný a utopistický projekt, který byl Evropě prý vnucen. [celá zpráva]

Miliónová půjčka za Krym?
Ruská opozice získala v dubnu e-maily a SMS ruské spojky Le Penové s Kremlem.
Podle nich FN loni získala půjčku 9 miliónů eur (247 mil. Kč) od První česko-ruské banky.
Kredit byl poskytnut podle opozice za to, že Le Penová otevřeně podpořila anexi Krymu.