Svou práci předložila v roce 1938, její profesor, člen NSDAP, ji pochválil. „Ale řekli mi, že mi není povoleno vykonat ústní zkoušku,“ řekla po letech listu The Wall Street Journal. Akademici to zdůvodnili rasovými zákony, Rapoportová, rodným jménem Syllmová, sice vyrůstala v protestantské rodině, ale její matka byla Židovka. Její práci proto označili žlutým pruhem.

Hamburskou univerzitu její tehdejší děkan označil „za první národněsocialistickou instituci vysokoškolského vzdělání v Říši“. Byly na ní založeny nové fakulty rasové biologie a koloniálního práva. Vedoucí Rapoportové, který odmítal euthanasii dětí, byl dokonce zatčen.

„Moje lékařská kariéra byla v troskách,“ řekla Rapoportová.

Z USA do NDR

V témže roce proto emigrovala do USA. Žádala o přijetí na 48 univerzitách, ale uspěla na jediné - v Pensylvánii. Po absolvování pracovala v nemocnici v Cincinnati, kde v roce 1944 poznala svého budoucího muže.

Pár ocenil prezident Harry Truman za přínos k výzkumu v oblasti konzervování krve. Rapoportová se stala vedoucí pediatrické kliniky.

Dvojice se však dostala do problémů, za studené války ji vyšetřoval Výbor pro neamerickou činnost, protože distribuovala levicový list The Daily Worker. Oba odcestovali do Curychu a skončili v NDR, kde v berlínské nemocnici Charité Rapoportová založila první neonatologickou kliniku.

„Pro mě vše dopadlo dobře, měla jsem nejlepší učitele v USA, našla jsem muže, měli jsme děti,“ řekla po letech. Chtěla však jedno - získat v Německu titul, který jí nacisté upřeli.

Boj o doktorát

Rapoprotové syn se obrátil na děkana Hamburské univerzity, ale právní oddělení univerzity jí diplom odmítlo udělit. Nenašly se její dokumenty, Rapoportová navíc nesložila ústní zkoušku a už měla doktorský titul z USA. Nabídli jí proto jen čestný doktorát.

To ale odmítla stejně jako děkan Uwe Koch-Gromus, který jí umožnil, aby zkoušku složila. Nebylo to bez problémů, protože Rapoportové selhával zrak a nemohla číst ani používat počítač. Příbuzní ji proto seznamovali s posledními výzkumy záškrtu.

„Vím nyní od záškrtu mnohem více než tehdy,“ řekla Rapoportová, která ve středu ústní zkoušku před děkanem a dvěma profesory složila.

„Byla to velmi dobrá zkouška, paní Rapoportová prokázala zaznamenáníhodné znalosti o tom, co se od té doby stalo. S přihlédnutím k věku byla skvělá,“ řekl děkan. Rapaportová si už tak jisté nebyla: „Vždy jsem měla nejlepší testy. Obávám se už tomu tak není.“

Doktorát převezme 9. června v Hamburku jako nejstarší osoba na světě.