Putin v dokumentu, který dnes odvysílala televize Rossija 1, mimo jiné obhajuje anexi Krymu, byť vyvolala nejhorší krizi ve vztazích mezi Moskvou a Západem od konce studené války. Podle Putina nebyl důvodem takového kroku strategický význam Krymského poloostrova v černomořském regionu, ale to, že jsou v něm obsaženy "prvky historické spravedlnosti". "Domnívám se, že jsme udělali správnou věc a ničeho nelituji," prohlásil ruský prezident.

Krym byl součástí Ruska až do roku 1954, kdy byl v rámci Sovětského svazu připojen k Ukrajinské sovětské socialistické republice. Na poloostrově je umístěna ruská Černomořská flotila.

Západní sankce uvalené na Rusko po anexi mají podle Putina jen zastavit posilování Ruska coby globální velmoci. "Byli jsme svědky takových pokusů v průběhu celých ruských dějin od carských dob. Tato snaha zastrašit Rusko, tato politika je známá dávno, už staletí. Není to nic nového," dodal Putin, který se vrátil i k událostem z jeho dřívějších funkčních období.

Ruské zpravodajské služby prý po roce 2000 zachytily odposlechy mezi separatisty ze severokavkazských oblastí Ruska a americkými zpravodajci působícími v Ázerbájdžánu. Odposlechy prý dokazují, že Washington povstalcům pomáhal. "Skutečně jim pomáhali, dokonce i s dopravou," řekl Putin bez dalšího upřesnění. I po čečenské válce z 90. let však Rusko bojovalo se vzbouřenci v Čečensku a sousedních oblastech.

Putin v rozhovoru řekl, že o této otázce hovořil s tehdejším americkým prezidentem Georgem Bushem, který prý slíbil, že příslušným agentům "nakope zadnici". Nakonec prý ale ruská tajná služba FSB jen dostala dopis od amerických kolegů, kteří hájili své právo "podporovat všechny opoziční síly v Rusku", včetně islámských separatistů na Kavkaze.

„Západ si přeje Rusku škodit”

Ruský prezident se také svěřil s obavou, že Západ si přeje Rusku škodit. Někteří světoví státníci mu prý zpětně přiznali, že by jim v době kolem druhého konfliktu na Kavkaze nevadil případný rozpad Ruska.

Dokumentární film byl uveden u příležitosti blížícího se 15. výročí Putinovy vlády. Dlouholetý vládce Ruska řekl, že si dokáže "dobře představit" svůj život po odchodu z Kremlu. "Když se někdo může vracet do obyčejného bytu a žít tam, a ne mezi zdmi paláce, myslím, že pak neztratí kontakt s vnějším světem," řekl Putin a vyjmenoval některé nevýhody výkonu prezidentské funkce. "Člověk si nemůže zajít do kina, do divadla, ani na nákup," postěžoval si.

To ale prý nejsou velké ztráty vzhledem k tomu, co osud a lidé dávají těm, kteří se ocitli v podobné pozici - totiž možnost "udělat maximum pro svou zemi a svůj lid". "To vynahradí všechno ostatní," dodal Putin, za nímž v dubnu podle průzkumu nezávislého institutu Levada stálo 86 procent Rusů. Jeho současné funkční období skončí v roce 2018.