V Řecku a Maďarsku se prověřuje asi dvacet firem, na Kypru to bude kolem osmi, uvedl Alexej Alexejenko, šéf Rosselchoznadzoru, který kontroly provádí.

Rusko zavedlo potravinové embargo jako odvetu za sankce uvalené Západem kvůli anexi Krymu a ukrajinské krizi. Kromě států EU se týká USA, Kanady, Austrálie a Norska.

Moskva se nyní chystá „odměnit“ ty země, které protiruské sankce nejvíce kritizují. Rusko kvůli embargu přichází o zhruba 40 procent potravin z dovozu. Například sortiment ovoce a zeleniny na ruském trhu se daří udržet jen díky reexportům, které značně zvyšují jejich ceny.

Banky prý úřadům transakce nehlásí

Ruské úřady v pondělí popřely zprávu deníku Izvěstija, podle nějž nově musí ruské banky hlásit Federální službě pro finanční dohled (Rosfinmonitoring) finanční transakce rezidentů 41 zemí včetně Evropské unie či Spojených států. Podle listu se toto opatření týká většinou států, které vůči Moskvě zavedly sankce v souvislosti s její politikou na Ukrajině, další státy jako KLDR, Sýrie a Írán se na seznamu ocitly kvůli nedodržování standardů mezivládní Finanční akční skupiny pro boj proti praní špinavých peněz (FATF).

„Podle logiky Rosfinmonitoringu musí banky hodnotit operace rezidentů zemí na černé listině jako ‚podezřelé‘ a neprodleně o nich informovat,“ napsal deník. „Pokud banky chtějí problémy, ať riskují a provádějí tyto operace,“ řekl listu zdroj blízký Rosfinmonitoringu. Služba v pondělí existenci takového seznamu popřela.