Poslanci podpořili zákon prezidenta Petra Porošenka O zavedení změn některých zákonů Ukrajiny vztahujících se k závazku Ukrajiny dodržovat politiku zůstávat mimo (vojenské) bloky.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Ve schválené novele zákonů O základech národní bezpečnosti a O zásadách vnitřní a zahraniční politiky se uvádí, že Ukrajina bude prosazovat kurz „na prohloubení spolupráce s organizací Severoatlantické smlouvy s cílem dosáhnout kritérií nezbytných pro členství v této organizaci“.

Předložený Porošenkův návrh byl podle Ukrajinské pravdy zdůvodněn slovy: „Agrese Ruské federace proti Ukrajině, nezákonná anexe její Autonomní republiky Krym, a vedení takzvané hybridní války proti našemu státu, vojenské vměšování ve východních oblastech Ukrajiny, trvající vojenský, politický, ekonomický a informační tlak z Ruska vyžaduje mnohem efektivnější zabezpečení nezávislosti, suverenity bezpečnosti a územní celistvosti Ukrajiny.“

„Tento zákon nám umožní chránit naši nezávislost,“ prohlásil před poslanci ministr zahraničí Pavel Klimin a vyzval je, aby zákon přijali.

S podobnou normou přišla i strana Otčina expremiérky Julije Tymošenkové. Její návrh ale nezískal podporu dalších stran.

Pro Porošenka je zapojení do aliance a do Evropské unie pro Ukrajinu cestou, která nemá alternativu: "Napravili jsme chybu a hlasovali proti postavení mimo bloky," napsal prezident na Facebooku v reakci na výsledky hlasování. Podle ukrajinských poslanců přispěje odmítnutí neutrality k integraci země do evropského a euroatlantického prostoru.

Cesta do NATO

Přijetí zákona umožní vstoupit Ukrajině do vojenského paktu. Kyjev opakovaně udal zájem vstoupit do NATO. Moskvě to velmi vadí a chtěla, aby jí Severoatlantický pakt garantoval, že Ukrajinu nepřijme. [celá zpráva]

Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg to odmítl s tím, že o tom rozhoduje každý zájemce a NATO. Přijetí se ale nečeká, protože vyžaduje splnění řady kroků. [celá zpráva]

Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier naproti tomu zhruba ve stejné době řekl, že Kyjev by s členstvím v Alianci neměl počítat: „Připouštím partnerské vztahy, nikoli členství.“

Polský ministr obrany Tomasz Semonjak těsně před hlasováním ukrajinského parlamentu řekl, že ve chvíli, kdy Ukrajina splní standardy NATO a obyvatelé si to budou přát, nic nebude bránit jejímu přijetí: „Myslím, že je to nevyhnutelný proces a Ukrajina bude v NATO a v EU.“ Schválení zákona a ukončení neutrálního statusu podle něj představuje jen první krok.

Kritika Moskvy

Bezprostředně po schválení novely zákona o zrušení neutrality na krok Kyjeva reagovala Moskva. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil zrušení ukrajinské neutrality za nový krok ke zvýšení napětí ve vztazích s Moskvou. "Je to kontraproduktivní, jen to zesiluje konfrontaci," řekl novinářům v Moskvě. "Vytváří se iluze, že přijetím podobných zákonů lze vyřešit hlubokou vnitropolitickou krizi na Ukrajině," řekl ministr. Daleko rozumnější by podle něj byl dialog Kyjeva s povstalci.

Ukrajina už dřív uvedla, že chce vybudovat nejsilnější armádu v Evropě.[celá zpráva]

Stop bezpečnostní radě

Rada ale nepřijala nový status Rady pro národní bezpečnost a obranu, který by jí garantoval větší pravomoci.

Poslancům především vadilo, že by mohla obejít parlament, protože její nařízení by vstupovala v platnost prezidentským dekretem a stala by se tak závaznými. Poslanec Radikální strany Jurij Šuchevyč to označil na pokus o státní převrat.