Prodloužení příměří podle Lysenka pomohlo i relativně úspěšné dodržování klidu zbraní v úterý. „Protože tento režim byl podpořen a my vidíme, že se mnohonásobně zmenšil počet ostřelování, která mají spíše provokační charakter, pokračujeme v dodržování režimu klidu a doufáme, že počet útoků prudce klesne, až se dostane na nulu,” citovala Lysenka Ukrajinská pravda.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Už ve středu ráno uvedl, že počet útoků se snížil. V úterý v oblasti nepadl jediný ukrajinský voják. [celá zpráva]

Členy kontaktní skupiny jsou zástupci Kyjeva, Moskvy, povstaleckých lidových republik a představitelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která v jednání působí jako prostředník.

Datum schůzky v Minsku, kde mají být dosažené dohody stvrzeny, měli členové skupiny dojednat během odpolední videokonference. Ta však byla na žádost OBSE odložena na neurčito. Kyjev ale doufá, že se schůzka i tak uskuteční ve čtvrtek nebo v pátek.

Proti schůzce se postavil bývalý prezident Leonid Kučma. Vadí mu, že separatisté nejsou schopni zajistit příměří, protože nemají pod kontrolou všechny skupiny bojující na Donbasu, zejména kozáky. Za situace, kdy druhá strana nemůže zabezpečit příměří, nepovažuju schůzku za vhodnou. Ať ukáží, že chtějí mír a ne válku.“

Na Ukrajině jedná ruský generál

Náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov potvrdil, že napomoci vyřešení konfliktu na Donbasu má ruská vojenská mise vyslaná na východ Ukrajiny, kterou vede zástupce vrchního velitele ruských pozemních vojsk generál Alexandr Lencov.

Separatisté chtějí zrušení blokády

Povstalci podle vzbouřenecké agentury Novorossija pojedou do Minsku se čtyřmi základními požadavky. Kromě vzájemného stažení vojsk od frontové linie a výměny zajatců jde o odvolání hospodářské blokády, kterou vůči povstaleckým územím vyhlásil Kyjev. V jejím důsledku ukrajinské banky ze svých poboček na Donbasu stáhly hotovost a správa sociálního zabezpečení zastavila výplatu sociálních dávek i penzí.

Čtvrtým požadavkem je obnovení platnosti zákona o rozsáhlé autonomii, který ukrajinský prezident Petro Porošenko nejprve podepsal, ale později odvolal. Důvodem byly místní volby, které v listopadu separatisté uspořádali v Doněcké a Luhanské oblasti přes protesty Kyjeva.