Pro přijetí sankcí hlasovalo 244 poslanců v 450členném částečně neobsazeném parlamentu.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk minulý týden sdělil, že na seznamu je 172 lidí a 65 podniků, většinou z Ruska, které „financují terorismus”. Sankce se mají týkat institucí a lidí, kteří podporovali připojení Krymu k Rusku či se podílejí na financování aktivit proruských povstalců bojujících na východě Ukrajiny.

Před závěrečným hlasováním premiér zdůraznil, že byly vyškrtnuty některé kontroverzní oblasti postižené sankcemi, jako byly restrikce na poštovní služby nebo omezování médií: „Jsme přesvědčeni, že takováto rozhodnutí mohou učinit jen soudy.“

Obavy z cenzury

V pozměněném návrhu je také zdůrazněno, že sankce mohou být uplatněny proti cizí zemi a také právnickým i fyzickým osobám, které nejsou občany Ukrajiny. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) měla k původní verzi výhrady, protože by podle ní mohla vést k zavedení cenzury.

Parlament bude oprávněn schválit prezidentský dekret o zavedení konkrétních sankcí proti zemi nebo neurčené skupině subjektů. Pokud by se měly týkat konkrétních fyzických a právnických osob, rozhodne o nich národní bezpečnostní rada.

Zákon dává ukrajinské Radě národní bezpečnosti a obrany právo zavést prakticky jakákoli sankční opatření včetně zmrazení účtů, zákazu přeletů letadel, blokování obchodních a licenčních smluv či zastavení tranzitu energetických surovin.

Právě možnost zastavení dodávek ropy a plynu do Evropy vyvolává obavy jak evropských zákazníků, tak ruských dodavatelů, kteří ukrajinské ropovody a plynovody využívají.