Vývojem a stupňováním napětí na Ukrajině je Rasmussen ”extrémně znepokojen".
"Sledujeme sehranou násilnou kampaň proruských separatistů s cílem destabilizovat Ukrajinu jako suverénní stát," uvedl generální tajemník NATO.

"Vyzývám Rusko, aby uklidnilo krizi a stáhlo velké množství svých vojáků, včetně speciálních jednotek, z oblasti okolo ukrajinských hranic," uvedl Rasmussen v prohlášení.

Útok na policejní stanici v Kramatorsku, muži v uniformách mají ruské zbraně.

Útok na policejní stanici v Kramatorsku, muži v uniformách mají ruské zbraně.

FOTO: Maxim Dondyuk, ČTK/AP

Další ruské vojenské zasahování pod jakoukoliv záminkou podle něj jen prohloubí ruskou mezinárodní izolaci.

Znepokojená Ashtonová

Ministryně zahraničí Evropské unie Catherine Ashtonová vyjádřila vážné znepokojení nad situací na východě Ukrajiny, kde separatistické skupiny a ozbrojení jednotlivci v několika městech v sobotu obsadili policejní stanice a budovy ministerstva vnitra. Rusko vyzvala, aby vyslovilo podporu jednotě a územní celistvosti Ukrajiny.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Amatérské video zachycuje mrtvé po střelbě u Slavjansku

"Opakuji silnou podporu Evropské unie jednotě, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny a vyzývám Rusko, aby tak učinilo též," uvedla šéfka unijní diplomacie v nedělním prohlášení. Moskvu zároveň vybídla, aby stáhla jednotky z hranice s Ukrajinou a ukončila všechny další kroky zaměřené na destabilizaci země.

Britské ministerstvo zahraničí uvedlo, že nejnovější okupace vládních budov ozbrojenými skupinami ve městech na východě Ukrajiny jsou další eskalací již tak nebezpečné situace. Domněnky o spoluvině Moskvy jsou nevyhnutelné, pokud se Moskva od nejnovějších nezákonných akcí nedistancuje.

Kerry varuje před důsledky

Americký ministr zahraničí John Kerry varoval, že pokud Rusko selže při snižování napětí na Ukrajině, bude to pro ně mít další důsledky.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov výtky odmítl s tím, že ukrajinská krize ukazuje ”neschopnost kyjevské vlády převzít odpovědnost za osud země”.

Rusko se musí zříci práva zasahovat na Ukrajině

Významný švédský politik a diplomat Carl Bildt uvedl na svém twitterovém účtu, že Rusko by mělo okamžitě revokovat rozhodnutí parlamentu z 1. března, které umožňuje ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nasadit podle svého uvážení ruská vojska na Ukrajině v zájmu ochrany ruskojazyčného obyvatelstva. Parlament toto rozhodnutí přijal za krymské krize, kdy o vyslání ruských vojsk požádala proruská vláda autonomního Krymu.

Podle něj by Rusko mělo požadovat, aby proruské ozbrojené skupiny na území Ukrajiny složily zbraně a opustily obsazené budovy a respektovaly demokratický řád.

Na Ukrajině působí Rusové, varoval Porošenko

Favorit květnových prezidentských voleb, miliardář Petro Porošenko obvinil Rusko, že neznámí ozbrojenci, kteří se ve Slavjansku v sobotu zmocnili policejní strážnice a pak i pobočky SBU a radnice, jsou členové "speciálních jednotek, průzkumných a diverzních skupin jiného státu".

Podle listu Ukrajinska pravda se objevilo i video dokládající, že někteří z útočníků jsou Rusové.