Medvěděv po setkání s šéfem Gazpromu Alexejem Millerem řekl podle zpravodajské agentury Interfax-Ukrajina: „Ať ukrajinští partneři najdou potřebné finance, aby zaplatili své dluhy i současné účty.“ Podle něj to mají udělat neodkladně. Gazprom ve čtvrtek upřesnil dlužnou částku na 2,2 miliardy dolarů (43,9 miliardy korun).

Gazprom poté, co se jeho ředitel Miller sešel s novým šéfem ukrajinského státního energetického podniku Naftogaz, uvedl, že je vážně znepokojen poklesem zásob plynu na Ukrajině, které jsou nutné pro stabilní dodávky do evropských zemí. Kyjev musí podle Gazpromu objem plynu v zásobnících zvýšit, aby zajistil jeho stálý tranzit do Evropy.

Současně Gazprom sdělil, že cena za ruský plyn pro Ukrajinu od dubna stoupne na 485 dolarů za tisíc kubíků. Původní cenu tak zvýšil o dalších 100 dolarů. Důvodem je, že Medvěděv odmítl dál Ukrajině odpouštět vývozní clo.

Plynová páka

Ruský premiér to vysvětlil legálními důvody, což je eufemismus pro to, že Moskva neuznává současnou ukrajinskou vládu. Podle Medvěděva vypršely důvody pro další platnost tzv. charkovské dohody. „Součástí tohoto dokumentu byla celní sazba ve výši nula procent,“ řekl Medvěděv a Kyjevu vzkázal: „Nyní se budete řídit základními sazbami vývozního cla na plyn bez uplatnění slev a preferencí.“

Zrušení nulového vývozního cla je zřetelně dalším projevem ekonomického tlaku Moskvy na Kyjev a využití plynu jako politické páky. Ukrajina je vysoce zadlužená a stojí na pokraji bankrotu. Za vlády Viktora Janukovyče poté, co odmítl podepsat asociační dohodu s EU, Moskva snížila cenu plynu z 450 dolarů na tisíc kubíků o třetinu. Po změnách v Kyjevě Moskva napřed zrušila slevu a nyní zavedla i clo.

Zadlužení Ukrajiny roste

Ukrajinský státní dluh do konce roku stoupne na téměř 53 procent hrubého domácího produktu, řekl ve středu ukrajinský ministr financí Oleksandr Šlapak. „Státní dluh by se kvůli zvýšení kurzu dolaru mohl zvýšit na 52,7 procenta HDP,” prohlásil ministr.

Letos v lednu státní dluh dosahoval 42,9 procenta HDP. Ukrajina podle ministra uvažuje o tom, že ve druhé polovině letošního roku vydá pětiletý dluhopis v zahraniční měně euro.

Kyjev přitom doufá, že finanční pomoc od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a dalších věřitelů by mohla pomoci udržet úrok na šesti až sedmi procentech, což je podle ministra přijatelné. MMF se minulý měsíc dohodl s Ukrajinou na poskytnutí dvouletého úvěru v objemu 14 až 18 miliard USD (279 až 359 miliard Kč). Dohoda s měnovým fondem by měla uvolnit zemi přístup k úvěrům od dalších věřitelů, a celkem by tak měla Ukrajina získat až 27 miliard dolarů.

MMF ale půjčku podmiňuje zrušením dotací na cenu plynu pro maloodběratele včetně domácností, což Janukovyč odmítal ve strachu, že se chudý ukrajinský lid bude bouřit.