Zatímco v roce 2000 dalo v prezidentských volbách Putinovi hlas 52,94 procenta, v roce 2004 to bylo 71,31 procenta voličů.

Putina podpora příznivců na povolebním setkání v Moskvě rozplakala.

Putina podpora příznivců na povolebním setkání v Moskvě rozplakala.

FOTO: ČTK/AP

Letos skončil za Putinem se ziskem 17,2 procenta hlasů předseda ruských komunistů Gennadij Zjuganov, třetí je miliardář Michail Prochorov, který má 7,84procenta hlasů. Čtvrtým je šéf nacionalistů Vladimir Žirinovskij s 6,23 procenta hlasů, pětici kandidátů uzavírá vůdce strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov s 3,85 procenta hlasů. Umístění Prochorova považují média za překvapení.

V jednotlivých částech Ruska se volební výsledky výrazně liší. V Moskvě Putin nedosáhl ani na polovinu voličských hlasů, nižší než celostátní bilance je Putinův výsledek i v Petrohradě či v Kaliningradské oblasti.

Jednotné Čečensko

Drtivou podporu má naopak na ruském venkově a zejména v oblasti neklidného severního Kavkazu. V Dagestánu pro Putina hlasovalo 93 procent a v Ingušsku 92 procent voličů, v Čečensku, kde volební účast překročila 94 procent, získal Putin dokonce 99,73 procenta hlasů.

K volbám se podle údajů ústřední volební komise dostavilo 56,3 procenta oprávněných voličů.

Opozice upozorňuje na neregulernost voleb, plánuje protesty a soudní stížnosti.

Také podle pozorovatelů z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nebyly volby bez problémů. Zvýhodněn byl podle nich Putin. „Problémy narůstaly během závěrečného sčítání,“ prohlásil mluvčí mise. Procedurální chyby se objevily ve třetině volebních místností. Výsledky voleb jsou ale podle OBSE nezpochybnitelné.