Makedonie si u haagského soudu stěžovala, že Řecko svým postojem k její přihlášce do NATO porušilo jeden z článků vzájemné mezistátní smlouvy z roku 1995. V této smlouvě se mimo jiné píše, že Atény nebudou bez ohledu na dlouhodobé spory o název státu Makedonii bránit v začlenění do mezinárodních organizací.

Soud dal Makedonii za pravdu a neuznal námitky řecké strany. Ta mimo jiné upozorňovala na to, že rozhodnutí nepřijmout Makedonii do NATO neučinilo Řecko samotné, ale členské státy aliance jako celek.  

Soud v Haagu je jen jedním dílčím vítězstvím Makedonie ve složitém a diplomaticky choulostivém vzájemném sporu. Hádka o název státu Makedonie se táhne už od roku 1991, kdy tato balkánská země vyhlásila nezávislost. Sousední Řecko se pak ostře postavilo proti tomu, aby nový stát používal označení Makedonie. Toto jméno totiž podle vlády v Aténách odkazuje výhradně na oblast severního Řecka a jeho užití sousední samostatnou republikou Makedonie prý zpochybňuje řeckou územní integritu.

Řecká diplomacie si proto vynutila, že sousední země byla do OSN v roce 1993 přijata pod názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Často se také používala zkratka jejího anglického názvu FYROM (Former Yugoslav Republic of Macedonia).