Svědek pod číslem 81 popsal výslech, který Haradinaj jako tehdejší velitel Kosovské osvobozenecké armády (UCK) vedl v roce 1998 v jejím koncentračním táboře Jablanica během povstání proti Srbům. Haradinaj chtěl z mladého Srba dostat informace o „srbských tancích a strážních stanovištích“. Srb mlčel, a tak ho Haradinaj několikrát udeřil.

„Zřejmě ho rozzuřilo, že vězeň nereaguje. Byli u toho také dva Romové, kteří albánsky Haradinaje prosili, aby je nezabíjel. Další je bili baseballovými holemi. Jednomu Romovi uřízli ucho a chvíli potom ho uřízli i Srbovi,“ řekl svědek podle srbské stanice B92.

Bití a mučení trvalo 45 minut. Vězni už nebyli schopni stát na nohou ani mluvit, a tak pozdější kosovský premiér nařídil podle svědka jejich popravu. Srbu Ivanu Zaričovi bylo 24 let, Romům 15 a 16 let.

Řadu svědků zavraždili

Je to už podruhé, co Haradinaj stojí před haagským soudem kvůli obvinění z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Předchozí proces skončil v roce 2008, kdy tribunál Haradinaje ke zděšení pozorovatelů zprostil pro nedostatek důkazů veškerých obvinění.
Soud tehdy ignoroval námitky, že řada osob ochotných svědčit o masakrech spáchaných kosovskými Albánci byla zastrašována či dokonce zavražděna.

Z nedostatečné ochrany svědků obvinil Prištinu i zpravodaj Rady Evropy Jean-Charles Gardetto: „Když je svědek ochoten vypovídat, panuje hrozba odplaty. Nejde jen o hrozby ztráty zaměstnání, ale objevily se i případy vražd klíčových svědků. Soud s Haradinajem je ukázkový případ… Tribunál měl potíže vydolovat důkazy od stovky svědků obžaloby. Čtyřiatřicet z nich dostalo ochranu a 18 muselo být předvoláno. Řada svědků byla zavražděna.“

Proces byl obnoven, když odvolací soud prohlásil, že proces zmařilo zastrašování svědků a že ICTY nevyhodnotil vážnost vyhrožování. [celá zpráva]

Údajně svědky zastrašoval i sám Haradinaj. [celá zpráva]

Pod ochrannou rukou Západu

ICTY tehdy Haradinaje podle agentury AP osvobodil na přání Západu, který nad ním držel ochrannou ruku. Byl oblíbencem i mise OSN v Kosovu. Za války v Kosovu prý spolupracoval s vojenskou zpravodajskou službou USA a dodával jí informace o srbských silách.

„Haradinaj byl potvrzen legitimně zvoleným parlamentem. Pochopte už principy demokracie,“ reagoval tehdy na protesty Bělehradu, že nehodlá o Kosovu jednat s vrahem, tehdejší šéf mise OSN Sören Jessen-Petersen. Ten s Haradinajem udržoval vřelé styky. Označoval ho za přítele a „muže dynamického vůdcovství, silného přesvědčení a vize“.

Pak ale mezinárodní společenství potřebovalo dostat Bělehrad k jednacímu stolu, a tak byl Haradinaj jako neúnosná figura obětován, rezignoval na premiérský post a vydal se Haagu.

Zde jsou spolu s ním souzeni i dva jeho blízcí spolupracovníci. Zatímco Idriz Balaj, velitel obávaných speciálních jednotek UCK Černí orli, byl rovněž osvobozen, Lahi Brahimaj, Haradinajův strýc a zástupce v UCK, byl uznán vinným ve dvou případech mučení a odsouzen na šest let do vězení. [celá zpráva]