„Neměli bychom dávat jeden druhému podmínky. Důležitější je, aby Srbsko jednalo jako přátelský soused, nikoli oficiální uznání,“ řekl ministr, který je na první oficiální návštěvě Kosova po jednostranném vyhlášení jeho nezávislosti tamní albánskou většinou v únoru 2008. [celá zpráva]

„Někdy určitý vývoj chce svůj čas. Pro kosovské občany to bylo získání nezávislosti, pro Srbsko je to ztráta. Podle mne jsou proto praktické kroky nejdůležitější,“ řekl Schwarzenberg s tím, že může jít o dlouhý proces. „Nejdůležitější je, že žijeme na základě situace, která je, a hledáme řešení pro lepší život občanů na obou stranách hranice,“ dodal.

Kosovské úřady však nekontrolují sever bývalé srbské provincie, obývané převážně Srby, kteří prištinské zákony odmítají, a fakticky tam platí srbská správa. Nejnapjatější poměry panují v etnicky rozděleném městě Kosovská Mitrovice.

„Řešením pro sever Kosova by měl být Athisaariho plán a vláda práva. Sever je součástí Kosova,“ řekl kosovský ministr Hoxhaj na otázku Práva, jak se vyvíjí jednání s Bělehradem.

„Od února se uskutečnila tři kola jednání o praktických otázkách, jako je pohyb osob a obchod. Jakmile vláda v Bělehradě vysvětlí svým občanům, že Kosovo je nezávislou zemí, a Srbsko ji bude respektovat, bude to ve prospěch míru a bezpečnosti v oblasti,“ řekl Hoxhaj.

Jednání o přijetí Srbska se otevírají poté, co byl dopaden generál Ratko Mladić. To byl jeden z hlavních požadavků pro zahájení jednání.. Eurokomisař pro rozšiřování Štefan Fülle ale po Srbsku požaduje pokrok v dialogu s Kosovem.[celá zpráva]