Obří sousoší na kopci nad Karsem, nazvané Socha lidskosti, znázorňuje dvě lidské postavy, jak stojí čelem k sobě. Jedna z nich měla napřahovat k druhé ruku. Plastika nebyla dokončena, chyběla právě ona ruka.

Důvodem toho byla sílící kritika vůči objektu, který si před třemi lety objednaly místní úřady s tím, že sousoší má symbolizovat konec několik desetiletí trvajícího nepřátelství a podezřívání. Letos v lednu získal tábor kritiků významného spojence – předsedu vlády. Když Kars navštívil v lednu, prohlásil Recep Tayyip Erdogan, že sousoší je nestvůrné a urážkou svatyně z 11. století, která stojí opodál. Podle kritiků se chtěl zalíbit místním nacionalistům před červnovými volbami.

V Karsu kdysi žila početná arménská menšina, která byla vyhubena v roce 1915 v rámci masového vraždění Arménů, jež mnozí historici označují za genocidu. Tento termín Turecko odmítá s tím, že zvěrstev se během 1. světové války dopouštěly obě strany. V roce 2009 se obě země dohodly na normalizaci vztahů.

„Je mi to opravdu líto, líto za celé Turecko,“ řekl tvůrce sousoší v Karsu, známý turecký umělec Mehmet Aksoy. „Mohou ji (plastiku) zničit, my ji znovu postavíme,“ dodal.