Maďarský prezident tvrdí, že i po schválení mediálního zákona je v Maďarsku zaručena svoboda slova a tisku na sto procent. Podle Schmitta je mediální zákon důležitý z hlediska ochrany lidské důstojnosti a cti, ochrany mladé generace a posilnění veřejnoprávnosti. „Domnívám se, že tyto zásady jsou důležité pro celou Evropu,“ dodal.

Kvůli mediálnímu zákonu je Budapešť kritizována. [celá zpráva]

Problém s dvojím občanstvím

Prezidenti se při rozhovoru dotkli i sporných otázek, jako je slovenský jazykový zákon a maďarský zákon o dvojím občanství. Hlavy států věří  v těchto otázkách v dosažení kompromisu. „Pevně věřím, že otázka jazykového zákona ještě není definitivně uzavřena. Slovenští občané maďarské národnosti by neměli žít ve strachu a obavách, že jim za používání mateřského jazyka hrozí sankce,“ uvedl Schmitt.

Maďarský prezident rovněž vyjádřil naději, že Maďarům na Slovensku nebude hrozit ztráta slovenského občanství v případě, že požádají o občanství Maďarska. „V šesti státech sousedících s Maďarskem mohou Maďaři žádat o maďarské občanství bez jakýchkoli sankcí. Bohužel právě na Slovensku tento proces zatím neprobíhá, protože lidé se obávají ztráty slovenského občanství,“ dodal Schmitt.

K možnosti udělení volebního práva Maďarům žijícím mimo území Maďarska Schmitt uvedl, že tato otázka zatím není aktuální. „Pokusil jsem se přesvědčit pana prezidenta, aby byly na Slovensku zrušeny přísné sankce za přijetí maďarského občanství,“ dodal Schmitt.

Gašparovič vyjádřil obavy z maďarského zákona o dvojím občanství. „Domnívám se, že institucionální spojování občanů Slovenska maďarské národnosti přes hranice není dobré, až nepřípustné,“ řekl Gašparovič. [celá zpráva]

„Přijeli jsme z Lučence, máme maďarské kořeny, ale o maďarské občanství určitě nepožádáme,“ řekli Právu manželé, kteří sledovali přehlídku čestné stráže před Prezidentským palácem. „Já doufám, že se slovensko-maďarské vztahy zlepší,“ dodal starší muž, který stál vedle nich.

Slota se s Schmittem chtěl sejít

Setkání maďarského prezidenta s předsedy poslaneckých klubů slovenského parlamentu se neuskutečnilo. Předseda Slovenské národní strany (SNS) Ján Slota tvrdí, že se tak nestalo kvůli tomu, aby se s ním Schmitt nemohl sejít.

„Chtěl jsem se ho zeptat, zda si opravdu myslí, že je prezidentem 15 miliónů Maďarů, nikoliv deseti, a jaký je jeho vztah k Trianonské smlouvě (smlouva z roku 1920 stanovila hranice Maďarska po 1. světové válce - pozn. red.) a k nezpochybňování hranic,“ uvedl Slota.

Napětí mezi Budapeští a Bratislavou

Naposledy se pokusil navštívit Slovensko prezident László Sólyom. Svou soukromou návštěvu Komárna spojenou s odhalením jezdecké sochy uherského krále sv. Štepána, si naplánoval na 21. srpna 2009. Ficova vláda však pro jeho iniciativu neměla pochopení a na svém území ho vyhlásili v tento den za nežádoucí osobu. Premiér Robert Fico označil za provokaci, že maďarský prezident chtěl navštívit Komárno v den výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Tento incident také přispěl k napětí ve slovensko-maďarských vztazích.