Ashtonová byla nedávno kritizována za to, že nestihla v jeden den být na dvou místech a nestačila přiletět na setkání ministrů zahraniční EU ve Španělsku, když se zúčastnila inaugurace nového ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Také zemětřesením postižené Haiti navštívila teprve minulý týden. Britská baronka podle svých slov chápe, že její požadavek způsobí rozpaky, ale nežádá prý o osobní „Air Force One“, nýbrž o stroj, jenž může být třeba pronajatý.

Evropská komise ze svých zdrojů na dopravu vyčlenila na cesty Ashtonové 300 000 eur ročně.

Novou službu zřídila Lisabonská smlouva

Ashtonová vede Evropskou službu vnější akce, jak se jmenuje diplomatická služba, kterou nově stanovuje Lisabonská smlouva. V úřadu je sto dní. Její struktura zatím není jasná a očekává se, že konkrétnější podobu Ashtonová představí na jaře.

Dosud unijní zahraniční politiku zajišťovalo několik úřadů, z nichž tři spadají pod Evropskou komisi: Generální ředitelství pro vnější vztahy (RELEX), úřad komisařky pro obchod a vztahy s evropskými sousedy Benity Ferrero-Waldnerové, a úřad pro rozvoj a spolupráci se skupinou afrických, karibských a tichomořských států (ACP). Kromě toho se na diplomacii podílela Evropská obranná agentura (EDA) představovaná vysokým představitelem pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javierem Solanou, a předsednická země.

Solana ke svým cestám využíval služeb belgického letectva i privátních firem.

Úřad zatím nemá strukturu

Evropská služba vnější akce (ESVA) úřady sjednocuje, i když ne úplně, protože vztahy s evropskými sousedy mají spadat pod komisaře pro rozšíření Štefana Füleho.

Zatím není jistá struktura ESVA. Přejde do ní velká části lidí z komise, především z RELEX, a také z členských států.

Množství lidí v Bruselu kritizovalo výběr Ashtonové, protože není zkušená v diplomacii. Jiní to odmítají s tím, že je schopná vyjednávačka s vysokou sociální a emoční inteligencí. Především si cení, že během svého krátkého působení v úřadu komisařky pro obchod vyjednala historickou dohodu EU s Jižní Koreou.

Koncem února si Švédsko Ashtonové stěžovalo kvůli tomu, že Evropská komise, v níž baronka zasedá, jmenovala nového unijního velvyslance v USA Joaoa Vale de Almeidu. Ashtonová jej sama navrhla. Podle Lisabonské smlouvy se mise, které dosud podléhaly výlučně Komisi, stávají velvyslanectvími EU, a tedy i státy mají právo mluvit do jejich obsazení.