„Je to jeden z největších zdravotních skandálů století,“ řekl podle serveru britského deníku Daily Mail.

Prasečí chřipka se objevila poprvé na jaře v Mexiku. Začala se rychle šířit po celém světě. Před půlrokem pak Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila pandemii, přičemž podle aktuálních údajů na ni zemřelo kolem 12 600 nemocných.

Wodarg však upozorňuje, že například britské ministerstvo zdravotnictví dříve varovalo, že nemoc si může vyžádat 65 tisíc obětí jen na ostrovech, ačkoli počet mrtvých je zatím 251.

Zatímco řada států vynakládala spousty peněz ze zdravotních rozpočtů na očkování miliónů lidí, šlo pouze o poměrně mírné onemocnění, tvrdí Wodarg. „Měli jsme slabou chřipku – a falešnou pandemii,“ citoval server experta.

Na kritiku reagoval i Světová zdravotnická organizace (WHO). Oznámila, že prošetří svůj vlastní postup při vyhlašování této pandemie. [celá zpráva]

Státy teď nevědí, co s mamutími zásobami vakcín

V rozhodnutí WHO vyhlásit pandemii mají podle Wodarga prsty výrobci protichřipkových léků a vakcín. Naočkovali atmosféru strachu, kvůli které pak vlády řady států podepsaly s výrobci vakcín smlouvy, které jim zajistily předběžné objednávky. „Tak měli producenti zaručeny obří zisky, ačkoli finančně nic neriskovali. Stačilo jen počkat, až WHO oznámí pandemii, a smlouvy se rozeběhly,“ tvrdí Wodarg.

Pozorovatelé upozorňují, že chřipková epidemie je alespoň v Evropě na ústupu a řada států skutečně neví, co s obrovskými zásobami vakcín a protichřipkových léků. Jde například o Francii, Německo, Švýcarsko a o další státy.

Některé z nich jich dokonce objednaly více, než mají počet obyvatel, a nyní je chtějí prodávat zemím třetího světa. [celá zpráva]