AFP napsala, že volbou tohoto "velmi diskrétního dueta" se unie "zřekla své ambice na evropskou diplomacii schopnou mluvit jako rovný s rovným s velkými světovými mocnosti a přenechala řízení svých záležitostí velkým členským státům". 

Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy a šéfka Evropské služby vnější akce Catherine Ashtonová. Jejich úřady zřídila Lisabonská smlouva.

Herman Van Rompuy a Catherine Ashtonová

FOTO: Yves Herman , Reuters

Podle Reuters to, že se těmto málo známým "budovatelům konsenzu" dala přednost před velkými jmény, znamená, že rozhodování v EU bude možná racionálnější, ale že unie bude muset bojovat, aby uplatnila svou váhu v mezinárodní diplomacii.

Od Van Rompuye se dá čekat, že bude řídit dobře organizovanou agendu a že jeho styl, preferující zákulisní vyjednávání, by mohl pomoci při hledání shody mezi členy unie. Ale když dojde na reprezentaci EU navenek, bude muset bojovat, aby si ho všimli. I volba Ashtonové znamená přednost nenápadné efektivity před vlivem známých, velkých jmen, napsal Reuters.

Neznámí diplomaté

Podle této agentury je pravděpodobné, že v zahraničí, zvlášť ve Washingtonu, Pekingu a Dillí, vyvolá tato volba otázky. Když budou chtít prezidenti Barack Obama nebo Chu Ťin-tchao "mluvit s Evropou", budou muset volat velkou měrou neznámým lidem. Dokonce i předseda Evropské komise José Manuel Barroso je pravděpodobně pro zahraniční vůdce někým s "vyšším profilem", i když i on je mnohde v zámoří poměrně neznámý.

Podle americké agentury AP volba zmařila naděje těch, kdo chtěli, aby byli zvoleni známější kandidáti a Evropa tak ve světě získala hlas, který by byl úměrný její hospodářské váze.

Agentura citovala bruselského analytika Marka Incertiho, podle něhož je to špatný signál pro obchodní partnery unie. "Máme tu dvě málo známé postavy. Dvě je příliš," řekl Incerti.

 

Lady Ashtonová byla tak nepřipravená na „povýšení“, že neměla ani na tiskovou konferenci připravenou řeč. The Times

 

I AFP si klade otázku, komu má Obama vlastně zavolat, až se bude chtít obrátit na EU. Připomíná, že již někdejší americký ministr zahraničí Henry Kissinger si jednou povzdechl, že neví, komu má v Evropě zatelefonovat.

Brown přepustil roli finančního regulátora Francouzům

Britský rozhlas BBC konstatoval, že zvolení Van Rompuye a Ashtonové vzbudilo smíšené reakce a "určité ohromení". Podle komentátora BBC se post prezidenta stal mnohem méně důležitým, než jak se původně zamýšlelo.

Reuters si v dalším komentáři všímá, že britský premiér Gordon Brown sice prosadil britskou osobnost do čela zahraniční politiky unie, ale možná musel přepustit Francii významnou roli v řízení finanční regulace EU. Podle diplomatů je teď prakticky jisté, že členem Evropské komise pro vnitřní trh se stane Francouz Michel Barnier. Na to by se v Británii dívali chladně, protože mnozí Britové vidí ve francouzské snaze o větší regulaci bank a finančních trhů nebezpečí pro Londýn.

Na druhé straně to, že se Brownovi nepodařilo prosadit do čela unie Tonyho Blaira, podle Reuters napomůže k hladším vztahům mezi EU a Londýnem po předpokládaném volebním vítězství konzervativců v nadcházejících volbách. Blaira totiž konzervativci po léta považovali za "trn v patě".

Se vznikem funkcí prezidenta a ministra zahraničí počítá lisabonská smlouva o reformě unijních institucí, která začne platit 1. prosince.

Role prezidenta, oficiálně označovaného za stálého předsedu Evropské rady, však zatím není zcela jasná. Prezident by měl 2,5 roku hlavně předsedat summitům EU. Není však příliš jasný jeho vztah k zemi, která v rámci rotujícího předsednictví EU bude dále řídit unijní zasedání mezi summity. Zvlášť vysvětlena není ani jeho role při zastupování unie v zahraničí. Tyto povinnosti má plnit především Ashtonová, která bude do nové funkce jmenována na pět let.