Podle něj to dokládají dvě události. Krátce po 11. září 2001 se ve Washingtonu konalo setkání zástupců nejdůležitějších tajných služeb. Zpravodajci americké CIA na nich informovali své kolegy, že jim tehdejší prezident George W. Bush dal volnou ruku při pronásledování teroristů.

Čtvrtého října 2001 souhlasili s tím, že podpoří „boj proti mezinárodnímu terorismu“. Ve stanovisku Aliance se uvádí: „Na prosbu USA došlo k dohodě na prvních opatřeních. Konkrétně spojenci odhlasovali, že zlepší spolupráci a výměnu informací mezi zpravodajskými službami s ohledem na nebezpečí terorismu a obranu před ním na bilaterální úrovni a v grémiích NATO“. Podle Martyho úmluva obsahuje tajný dodatek, zaručující americkým agentům nejen svobodu pohybu na území spojenců, ale také jim slibuje beztrestnost.

Marty, který před politickou kariérou působil jako prokurátor proti organizovanému zločinu, nechtěl výboru předložit písemné důkazy. „Tato fakta jsem získal jen podmínkou, že zdrojům zajistím absolutní důvěrnost,“ řekl s tím, že informace o tajné dohodě NATO má přímo od informátora, který ji zná.

Aféru s lety CIA, které měly mezipřistání v Polsku, Maďarsku i na Německé základně Ramstein vyvolala v říjnu 2007 zpráva listu The Washington Post,. že CIA má ve světě několik tajných věznic, kde zadržuje bojovníky z Afghánistánu. Dvě měly být v zemích bývalé východní Evropy. [celá zpráva]

Od té doby se ukázalo, že přes evropské země se uskutečnily stovky tajných letů CIA. při některých byly na palubě i lidé podezřelí z terorismu. Vlády dosud popíraly, že by o letech s podezřelými věděly.