O prodloužení prezidentského úřadu ze čtyř na šest let bylo údajně ve skutečnosti rozhodnuto již loni. Podle deníku je totiž součástí plánu navrácení moci do rukou Putina, který vymyslel člen tehdejší prezidentské administrativy Vladislav Surkov.

Jeho plán zamýšlel najít Putinova následníka, který provede nezbytné změny v ústavě a nepopulární sociální reformy. Putin by se pak mohl vrátit na delší prezidentské období, a zároveň se vyhnout obviněním z prohřešků proti politické etice a demokracii.

Zdroj deníku předpokládá, že právě změna ústavy poslouží Medvěděvovi jako záminka k odstoupení a vyhlášení nových prezidentských voleb na rok 2009.

Putinova kampaň už odstartovala

Deník připomíná, že Putinova volební kampaň vlastně už odstartovala. Před pár týdny si premiér otevřel vlastní internetovou stránku, chystají se i televizní diskuse Putina s obyčejnými Rusy v přímém přenosu. Medvěděv takové kontakty s lidem nikdy neměl a ani nic podobného nepřipravuje.

Oba aktéři ale takové spekulace odmítají. „Nevidím důvod pro to, aby se Putin vrátil do prezidentského úřadu již příští rok, protože v roce 2009 bude pokračovat mandát současného prezidenta,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Medvěděv se ruským prezidentem stal letos v květnu. Vystřídal tak Putina, kterému ústava nedovolovala kandidovat potřetí. Jeho přechod do čela vlády ale provázely spekulace, že se do čela země vrátí ještě před koncem Medveděvova mandátu. Nyní oba vystupují jako sehraný tandem.

Putin je podle průzkumu nejlepším vládcem za století

Jisté ovšem je, že pokud by se Putin vrátil, potěšil by mnoho Rusů. Ti jej v nedávné anketě označili za nejlepšího vládce Ruska v posledních sto letech.

Podle průzkumu je 80 procent Rusů převědčeno, že se jejich země pod Putinovým vedením náležitě vyvíjela. Na druhém místě za současným premiérem je s 40 procenty pochvalných hlasů generální tajemník za doby stagnace Leonid Iljič Brežněv. Třetí se umístil vůdce bolševické revoluce Vladimir Iljič Lenin, s jeho vládou bylo spokojeno 33 procent.

Na opačném chvostu žebříčku se se shodnými 17 procenty spokojených občanů ocitli iniciátor perestrojky Michail Gorbačov a první ruský prezident Boris Jelcin. Je mezi nimi ale jeden rozdíl.

Zatímco o Gorbačovově vládě se negativně vyjádřilo pouhé jedno procento dotázaných, Jelcin dopadl mnohem hůře - období jeho vládnutí na počátku devadesátých let zatratily dvě třetiny Rusů. I tak si ale polepšil, v podobném průzkumu před rokem jej odsoudilo 80 procent občanů.