Poláci se výměnou za základnu dočkají požadované modernizace své armády. 

„V tuto chvíli jsem velmi šťastný, že jsme v posledních několika dnech udělali pokrok,“ řekl agentuře AFP nejmenovaný činitel amerického ministerstva zahraničí. Dodal, že dohody se podařilo dosáhnout během posledních dvou dní jednání.

Další představitelé z obou stran však uvádějí, že rozhovory ještě neskončily, protože dosaženo bylo jen rámcové podoby smlouvy. Mluvčí polského ministerstva zahraničí Piotr Paszkowski ČTK řek: „Rozhovory stále trvají.“

Tajemník amerického ministerstva zahraničí pro evropské a euroasijké záležitosti Daniel Freed, který byl dříve velvyslancem v Polsku, potvrdil, že při jednání bylo dosaženo skutečného pokroku, ovšem jednání neskončila: „Chci být velmi opatrný Jsme spokojeni s tím, jak věci postoupily, ale neudělali jsme poslední čáru. Chceme slyšet další slova z Varšavy.“

Polská armáda se dočká modernizace

Podle CNN Spojené státy vyhoví polským požadavkům na modernizaci polské armády, což byla jedna z podmínek Varšavy.

O průběhu tvrdých rozhovorů přicházely rozporuplné zprávy. Podle jedné z alternativ měla Varšava upustit od maximalistických požadavků na modernizaci své armády v řádu miliard dolarů a spokojit se s americkou nabídkou asi 27 miliónů dolarů, o něž Bílý dům už požádal Kongres, zatímco Pentagon naopak vyšel vstříc polskému požadavku na posílení vzdušné obrany umístěním protiraketového systému Patriot s americkou obsluhou.

Litevská karta

Zprávě o průlomu předcházelo v úterý opakované veřejné americké varování, že v případě přehnaných požadavků Varšavy jsou i jiné varianty. Učinil tak šéf Pentagonu Robert Gates, když označil Litvu za „dobrou alternativu“ poté, co její premiér Gediminas Kirkilas vyjádřil ochotu rozmístit rakety USA ve své zemi.

„Litevský premiér dal najevo, že jeho vláda je ochotna zvážit přijetí obranných raket, a ministr to ocenil,“ řekl Gatesův mluvčí s tím, že ale hlavním cílem americké strany stále je dovést do konce jednání s Varšavou. USA považují Polsko za ideální místo k umístění deseti obranných střel, které mají společně s radarem v Česku tvořit evropský pilíř americké raketové obrany proti případné hrozbě z Íránu.

Riceová přijede do Prahy 8. července

Nejistota kolem rozhovorů do středy blokovala oficiální oznámení cesty ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové do Evropy. Zahájí ji přesto v úterý 8. července v Praze, kde týž den podepíše hlavní smlouvu o umístění radaru v Česku. Právu to včera potvrdil zdroj ministerstva zahraničí. „Přípravy probíhají a doufáme, že ke zrušení cesty už není důvod,“ uvedl zdroj Práva z ministerstva.

Riceová se setká s premiérem Topolánkem, pak se svým protějškem Schwarzenbergem a po podpisu smlouvy uspořádá tiskovou konferenci. Druhá smlouva o právním rámci provozu radaru a pobytu personálu USA však stále vázne na otázce daní a poplatků hlavními kontraktory výstavby radarové stanice.

„Předpoklad, že smlouva bude do příjezdu ministryně hotová, je malý,“ řekl Právu Jan Pejšek z tiskové služby ministerstva obrany. Pode něj ČR zaslalo 11. června do USA stanovisko ministerstva financí a odpověď stále nepřišla. Riceová má podle informací Práva přenocovat v Praze a v závislosti na úspěchu jednání s Poláky se 9. července vydat buď do Varšavy, nebo pokračovat do Sofie, která je její další plánovanou zastávkou. Odtud má zamířit k blízkovýchodním jednáním v Jeruzalémě.

Washington Post: Bush moc spěchá

„Je načase, aby Bushova administrativa zastavila svou snahu rozmístit raketový štít za každou cenu,“ napsal v analýze list The Washington Post (WP) a vyzval Bílý dům přenechat záležitost svému nástupci.

„Bush se snaží dosáhnout dohody s Polskem a ČR dřív, než Pentagon prokázal, že protiraketový systém je s to ochránit severní Evropu a USA před raketovým útokem z Íránu,“ zdůraznil list s tím, že Bush stejně spěchal před volbami 2004 i s budováním sil na Aljašce.