Hlavní obsah

Slováci díky Maďarům schválili Lisabonskou smlouvu

Právo, Ivan Vilček (Bratislava)

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

BRATISLAVA
Aktualizováno

Slovenský parlament ve čtvrtek odhlasoval Lisabonskou smlouvu. Pro zvedlo ruku 103 poslanců ze 109 přítomných. Pět poslanců bylo proti, jeden se zdržel. Kromě vládních stran pro smlouvu hlasovala i opoziční Strana maďarské koalice (SMK). Premiér Robert Fico po hlasování přiznal, že pokud by smlouva neprošla, podal by demisi.

Foto: Michaela Říhová, Právo

Robert Fico našel podporu pro Lisabonskouo smlouvu

Článek

Opoziční křesťansko-demokratické hnutí (KDH) a Slovenská křesťansko-demokratická unie (SDKÚ) před hlasováním odešli ze sálu. Pro smlouvu ruku nezvedli na protest proti tomu, že koalice ve středu prosadila kontroverzní tiskový zákon.

Ke schválení Lisabonské smlouvy bylo potřebných minimálně 90 hlasů. Smlouvu se vládě dřívě opakovaně nedařilo protlačit parlamentem, hlasování se stále odkládalo.

Vládu podpoří jen pro jednou

"Politiku Roberta Fica po schválení tiskového zákona považujeme nadále za cynickou a premiéra považujeme nadále za populistu. Je to jednorázové rozhodnutí a týká se pouze Lisabonské smlouvy," konstatoval předseda SMK Pál Csáky.

Lisabonská smlouva

Dokument, který reformuje instituce EU po jejím rozšíření na 27 zemí.

Na rozdíl od euroústavy, zamítnuté voliči v referendech v roce 2005, Lisabonská smlouva nenahrazuje všechny předešlé smlouvy, ale jen je upravuje či doplňuje. Smlouva mimo jiné:

- posiluje úlohu Evropského parlamentu a rozšiřuje postup spolurozhodování do nových oblastí.

- umožňuje větší zapojení národních parlamentů do činnosti EU, a to zejména díky novému mechanismu sledování toho, zda unie přijímá opatření pouze tam, kde je činnost na evropské úrovni efektivnější z hlediska požadovaných výsledků (zásada subsidiarity).

- zefektivňuje rozhodování tím, že rozšiřuje hlasování kvalifikovanou většinou v Radě do nových oblastí.

- díky tzv. „občanské iniciativě“ bude moci jeden milión občanů z většího počtu členských států vyzvat Komisi k předložení určitých návrhů.

- vytváří dvě zcela nové funkce - stálého předsedu Evropské rady, občas označovaného za prezidenta EU, a jakéhosi společného ministra zahraničí, který skloubí funkce současné eurokomisařky pro vnější vztahy a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku.

Z dokumentu naopak vypadly ústavní symboly - společná hymna a vlajka.

Předseda SMK vyloučil jakýkoli obchod mezi jeho stranou a vládní koalicí. Objevily se totiž informace, že SMK dostala příslib na zmírnění připravovaného školského zákona, který by se dotýkal také národnostního školství.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám