„To, že je smlouva hotová, je fakt a v podstatě jsme na tom dohodnuti, že to oznámíme na okraj summitu. Nevím, co by se muselo stát, abychom to neoznámili,“ prohlásil Povejšil. Nevyloučil ale, že se tak stane případně až v pátek, v závěrečný den summitu NATO.

„To, co řekl generál Obering, znamená, že z vojenského a bezpečnostního hlediska má samotný radar význam pro bezpečnost ČR a evropských spojenců, protože posiluje schopnosti proti raketovým hrozbám, ale nikoli proti balistickým raketám dlouhého doletu,“ reagoval Povejšil na včerejší výrok šéfa americké Agentury pro raketovou obrany. „Z toho by mohla profitovat Evropa, ale daleko méně Spojené státy, pokud jde o ochranu jejich území,“ dodal Povejšil.

Generál Henry Obering zopakoval, že USA plánují instalaci radaru v ČR i v případě, že Polsko nebude souhlasit s raketovou základnou na svém území.

Bush: Štít není proti Rusku

Americký prezident George W. Bush na středeční dopolední konferenci v Bukurešti před zahájením summitu zdůvodnil budování amerického raketového štítu v Evropě stále sofistikovanější hrozbou ze strany teroristů a extremistů. Rusko pozval k účasti: „Hrozba Evropě je skutečná a podle mého soudu naléhavá,“ prohlásil prezident s poukazem na rostoucí dostřel íránských balistických raket a jaderné ambice Teheránu.

Se zahraniční pomocí by se podle něho mohly ocitnout v dostřelu íránských raket i celá Evropa a USA, „pokud se tak (Írán) rozhodne,“ uvedl. Už nyní může zasáhnout Turecko a Rumunsko. „Systém protiraketové obrany v Evropě je nutný, a to urychleně,“ řekl šéf Bílého domu.

„Studená válka je pryč. Rusko není naším nepřítelem,“ zdůraznil prezident s tím, že raketový štít není namířen ani proti Rusku, ani jako obrana před ním. Dodal, že ve světle rostoucí hrozby mají obě země společnou odpovědnost spolupracovat.

Připomněl součinnost USA s ČR a Polskem na obraně proti raketám dlouhého doletu z oblasti Blízkého východu a s NATO na štítu proti střelám krátkého a středního doletu.

Na stole leží série otazníků

Očekává se, že summit uzná přínos amerického deštníku v Evropě a zadá úkoly Alianci samé. Přesto skepse některých členů trvá jak kolem naléhavosti hrozby, důsledků budování štítu, tak pokud jde o jeho náklady.

Na stole summitu jsou dvě analytické zprávy. Jedna o účinnosti štítu USA a druhá o nákladech chystaného aliančního systému. Obě však mají být zcela tajné.

Podle informovaných zdrojů trpí NATO rozpolceností. Členové sice už od pražského summitu 2002 uznávají rostoucí ohrožení a štít si v zásadě přejí, ale obávají se výdajů a drží se zpátky s ohledem na nepříznivé nálady domácího publika. Skutečností je, že zatím v Evropě neexistuje americký štít a není proto zcela jasné, jak přesně má vypadat a kolik bude stát jeho alianční doplněk.