"Netěší nás situace kolem Gruzie a Ukrajiny," řekl v rozhovoru pro list Financial Times Medveděv. "Myslíme si, že je to mimořádně problematické pro nynější strukturu evropské bezpečnosti... Žádný stát by nebyl rád, kdyby měl u svých hranic zástupce vojenského bloku, do něhož sám nepatří."

Ukrajina a Gruzie usilují o to, aby je NATO přijalo do Akčního plánu členství (MAP), který je považován za první krok ke vstupu do aliance. Washington jejich požadavek podporuje, ale někteří členové NATO v Evropě k tomu zaujímají chladný postoj.

Mluvčí NATO v Bruselu řekl, že aliance ví o ruských obavách z jejího rozšiřování. "Postoj NATO je zcela jasný: demokratické státy v Evropě mají právo usilovat o členství v NATO. Je to jejich volba, nikoli volba NATO," řekl. Dodal, že dveře aliance jsou otevřeny všem a že tyto dva demokratické státy projevily přání sblížit se s NATO.

Medvěděv namítá, že většina obyvatel Ukrajiny je proti vstupu do NATO. "Je to těžko vysvětlitelné, když převážná část obyvatel nějakého státu, jako je například Ukrajina, je kategoricky proti vstupu do NATO, ale vláda tohoto státu vede jinou politiku," řekl. "Je to otázka skutečné demokracie. Přinejmenším v situacích, jako je tato, by se mělo konat referendum," řekl Medveděv, který prezidentskou přísahu složí 7. května.

Ukrajinský prezident Viktor Juščenko dokonce přislíbil, že by Ukrajina mohla odhlasovat, že na jejím území ani v případě vstupu do NATO nebudou zahraniční základny. Uvedl to v době, kdy se snažil odvrátit zastavení dodávek plynu z Ruska . 

Gruzie představuje další velký problém. Země má zájem odpoutat se od Ruska, které z ní nakonec začalo stahovat svá vojska. V Gruzii jsou separatističtí Osetinci a Abcházci, které Moskva projevuje a jejichž podporu zesílila poté, co Kosovo vyhlásilo samostatnost.