Krok byl očekávaný, zákon přijala 7. listopadu Státní duma a 16. listopadu jej potvrdila horní komora parlamentu. Podpis Putina byl formalitou, protože ruský prezident sám navrhl, aby Rusko od smlouvy odstoupilo. Zákon prezidentovi umožňuje k smlouvě opět přistoupit.

Podle ruských odborníků jde o bezprecedentní krok. Přišel navíc v době, kdy se koná v Madridu schůzka Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), jíž dominuje právě nárůst napětí mezi Ruskem a NATO.

Rusku vadí rozšiřovaní NATO na východ a radar v ČR

"Smlouva nechrání na dostatečné úrovni zájmy vojenské bezpečnosti Ruské federace," napsal Putin v průvodním dopisu, když zákon v červenci poslancům předkládal. Putin upozorňuje, že nové země NATO smlouvu, nepodepsali a tudíž se jí neřídí. Rusku vadí, že země NATO neratifikovaly modifikovanou podobu CFE z roku 1999, která odrážela multipolaritu světa. Západní země odmítají novou verzi smlouvy ratifikovat do té doby, než Rusko stáhne své jednotky z Gruzie a z Podněstří, jejichž ústřední vlády s přítomností ruských jednotek nesouhlasí. Rusko ji ratifikovalo v roce 2004. Dále ji ratifikovaly Ukrajina, Bělorusko a Kazachstán.

Jedním z důvodů, proč Rusko uskutečnilo svou hrozbu, je i plán USA vybudovat v ČR radar a v Polsku sila s antiraketami. NATO se ve smlouvě zavázalo, že nerozmístí na území svých tehdy přistoupivších státu tedy ČR, Maďarska a Polska, žádné podstatné pozemní nebo vzdušné bojové jednotky.

NATO se od roku 1999 rozšířilo na východ o 9 zemí a další chce přijmout. Členy Aliance jsou i tři pobaltské republiky, jež nejsou v CFE zahrnuty. USA využívají tři v Bulharsku a letiště v Rumunsku.

Pomalé stahování z Gruzie a Podněstří


Letos v červnu a listopadu předalo Rusko gruzínské straně dvě ze tří základen – v Batumi a Achalkalaki a také stáhlo svoji posádku o necelých 400 vojácích a 200 civilistech v metropoli Tbilisi.

V separatistické Abcházii má Rusko stále asi 300 vojáků na základně Gudauta, kterou by mělo vyklidit do konce 2008. Trvají i obvinění, že ruské jednotky působí i v druhé gruzínské odštěpenecké oblasti Jižní Osetii.

V separatistickém Podněstří v Moldávii je podle odhadů stále 1250 až 1500 ruských vojáků jako mírové síly a Rusko podle údajů OBSE odtud v letech 2000-3 odvezlo zhruba polovinu vojenského materiálu a munice.

Moskva zdůrazňuje, že ruský krok není nevratný, klíč k řešení situace má podle něj nyní v rukou NATO. To však zatím na ruské hrozby nereagovalo a nemínilo ratifikovat upravenou verzi smlouvy z roku 1999. Vzhledem k ekonomickým problémům Ruska v 90. letech, už nepředstavují ruské konvenční zbraně takovou hrozbu jako v dobách SSSR, kdy měla sovětská armáda ohromující počty tanků.