Článek
Blokády by podle Pühringera měly být přerušeny alespoň do té doby, než přijde odpověď české strany na nótu, kterou ve středu ohlásila rakouská vláda. Hejtman nicméně předpokládá, že česká strana nótu odmítne a pak "se mezinárodněprávní žalobě nebude možné vyhnout".
Pühringer je druhým významným rakouským politikem, který se postavil proti blokádám. Ve středu je jednoznačně odsoudil vicekancléř Wilhelm Molterer. Hornorakouský hejtman přitom patří mezi odpůrce jaderné elektrárny Temelín.
Ve středu odpůrci Temelína oznámili, že míní přitvrdit svůj postup a zablokovat všechny přechody. [celá zpráva]
Ke změně postoje mohlo přispět, že se v pondělí proti blokádám tvrdě ohradil český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který se obrátil na svou rakouskou kolegyni. [celá zpráva] Rakousko navíc žádá přerušení blokád i proto, že v melkském protokolu, na němž staví, byl zakotven "princip volného pohybu zboží a osob".
Melkské dohody se dají obtížně vymoci
Právní analýza dohody z Melku navíc ukazuje, že Rakousko strana má jen velmi malé možnosti, jak případná porušení melkského protokolu žalovat. Vláda prakticky může jen poslat do Prahy oficiální nótu se svým stanoviskem.
Melkský protokol z roku 2000, ani Závěrečný dokument z listopadu 2001 v Bruselu neobsahují ustanovení o způsobu řešení případných sporů. Protože melkské dohody nebyly kvůli námitkám z třetích zemí zahrnuty do české smlouvy vstupu do EU, jak bylo původně plánováno, není Evropský soudní dvůr v tomto případě příslušný. Česko se nepodřídilo ani Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu.
Vídeň musí čekat, než odborníci posoudí, zda jednotlivé bezpečnostní cíle a opatření stanovené melkským procesem byly splněny před spuštěním Temelína. Rakouská tisková agentura APA ale uvádí, že podle melkského protokolu má být elektrárna uvedena do provozu až po splnění stanovených bodů, jako je instalování rakouských měřících stanic v Temelíně, posouzení vlivu elektrárny na životní prostředí a bezpečnostní dialog mezi experty.