Článek
"Veteráni často své potíže zatajují, takže naše ozbrojené složky skrývají časovanou bombu," řekl v neděli deníku The Sunday Telegraph Robert Marsh, šéf charitativní organizace Combat Press, která pečuje o veterány.
Podle statistik britské vlády se od března 2003 vrátilo z Iráku s různými druhy psychických onemocnění 2100 vojáků.
Dalších 900 mělo vážné problémy s adaptací po návratu. Přes 300 navrátilců trpělo tzv. posttraumatickým stresem, který se může rozvinout v závažné a trvalé maniodepresivní obtíže. Na 220 mělo jiné neurotické příznaky a další trpěli závislostí na drogách, alkoholu a antidepresivech. Vláda také musela přiznat, že během aktivní služby v Iráku spáchalo sebevraždu osm vojáků.
Kabinet Tonyho Blaira navíc nezveřejňuje údaje z Afghánistánu, kde britští vojáci v posledních měsících čelí v srovnání s relativně klidnou iráckou Basrou daleko většímu stresu.
Problémy má téměř třetina amerických veteránů
V pondělním vydání amerického žurnálu Archives of Internal Medicine byla zveřejněna studie týmu výzkumníků z Kalifornské univerzity a sanfranciského lékařského centra. Podle ní byly u téměř třetiny vojenských navrátilců z Iráku a Afghánistánu diagnostikovány mentální a psychologické problémy.
Z více než 103 tisíc posuzovaných případů má potíže přes 32 tisíc veteránů. Více než polovina (56 procent) trpí více než jedním onemocněním. Nejčastější diagnóza je bez rozdílu pohlaví nebo původu posttraumatický stres. Následují úzkosti a neklid, problémy s přizpůsobováním, deprese a závislost na drogách a lécích. Nejčastěji se problémy vyskytují u veteránů ve věku 18 až 24 let.
Studie upozorňuje na to, že její závěr nemusí být obecně zcela přesný, neboť se týká jen těch veteránů, kterým byla z různých důvodů poskytnuta péče organizací pro veterány.