Hlavní obsah

V Berlíně planou spory kvůli stavbě první mešity

Právo, Blahoslav Hruška

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

BERLÍN

Ostré hádky na místní radnici a odpor starousedlíků provázely položení základního kamene vůbec první mešity ve východní části Německa. Svatostánek klasického střihu včetně minaretu a nádvoří má vyrůst v berlínské čtvrti Pankow-Heinersdorf.

Článek

V tomto případě ale nešlo o tradiční halasné povykování neonacistických skupinek, ale o odpor občanských aktivistů proti zavádění novot do čtvrti, která je známá spíše na svou dobu luxusním panelákovým sídlištěm a dlouhou promenádou, na níž si zakládal někdejší šéf NDR Erich Honecker.

"Každý mluví o integraci. Ale kdo se tu má integrovat, vždyť z 6500 obyvatel sousedního Heinersdorfu není oficiálně nikdo muslim," rozčiluje se mluvčí občanské skupiny Joachim Swietlik.

Ani jeho pozice tribuna pobouřených heinersdorfských a pankowských občanů ale není jednoduchá. Několikrát se totiž dostal do křížku s extremisty s neonacistické NPD, kteří si deset tisíc nasbíraných podpisů proti mešitě jednoduše přivlastnili jako svůj výdobytek. "Nejsme žádní neonacisté, jen chceme bránit klid této čtvrti," brání se Swietik.

Nejsou zlí, jen se bojí, říká imám

Kromě dvanáctimetrového minaretu vadí starousedlíkům v Tiniusstrasse a celé čtvrti také stavitel a investor muslimské modlitebny, hnutí ahmadíja. Přestože na činnosti konzervativní odnože islámu, mající svůj původ v 19. století na území dnešního Pákistánu, neshledala německá kontrarozvědka nic mimořádného, trnem v oku se ahmadíja stala zejména kvůli svým rigidním názorům na zahalování žen a výchovu dívek.

"Heinersdorfští nejsou zlí, jen nás neznají a bojí se nás," říká Abdul Basit Tariq, imám ahmadíjské komunity v Berlíně, čítající na dvě stovky věřících. "Každý přitom může v pátek mezi nás přijít a poslechnout si, co jsme zač," dodává s tím, že velkou páteční modlitbu vede zásadně v němčině.

Podle Tariqa nepatří ahmadíja mezi žádné extrémní skupiny islámu v Německu. "Dívky se například účastní společných hodin tělocviku ve škole," vysvětluje imám hnutí, které klade důraz na osvětu a misijní činnost, při níž využívá mimo jiné vlastního překladu koránu.

I Tariq se ale bojí, aby mešita, která nese jméno manželky proroka Muhammada Chadídži a vyjde na milión eur, nakonec nebyla pro ahmadíju medvědí službou. Radnímu za CDU, který stavbu hájil, totiž neonacisté hodili do bytu Molotovův koktejl a po mailu mu vzkázali - buď Heinersdorf, nebo mešita.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám