Hlavní obsah
Atentát na íránského generála Kásima Sulejmáního v Bagdádu Foto: Reuters/AP

Zabití Sulejmáního bylo nejspíš nelegální, míní expertka na mimosoudní popravy

Zabití íránského vlivného generála Kásema Sulejmáního v Iráku bylo s největší pravděpodobností nelegální. Podle americké televize CNN to uvedla zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva, která se zaměřuje na mimosoudní popravy, Agnes Callamardová. Generální tajemník OSN António Guterres mezitím uvedl, že je eskalací velmi znepokojen.

Atentát na íránského generála Kásima Sulejmáního v Bagdádu Foto: Reuters/AP
Zabití Sulejmáního bylo nejspíš nelegální, míní expertka na mimosoudní popravy

Americká armáda při nočním raketovém útoku v Bagdádu zlikvidovala íránského generála Sulejmáního a několik dalších osob včetně člena vedení iráckých milicí Abú Mahdího Muhandise.

Generální tajemník OSN Guterres „konzistentně hájí deeskalaci v Zálivu” a je nejnovejšími událostmi hluboce znepokojen, uvedl dnes jeho mluvčí.

Útok vyvolal rozhořčenou reakci a hrozby ze strany Íránu a jeho spojenců. Íránská státní televize informovala, že při americkém útoku přišlo o život deset lidí včetně pěti příslušníků íránských revolučních gard. Íránská Nejvyšší národní bezpečnostní rada dnes uvedla, že „režim Spojených států bude zodpovídat za následky” a americký útok označila za „největší strategickou chybu USA v západoasijském regionu”.

Atentát na íránského velitele Kásima Sulejmáního v Bagdádu

Video: Reuters/AP

Expertka OSN upozornila, že cílené zabíjení „porušuje mezinárodní humanitární právo” a užití bezpilotních letounů k takovému cíli je „mimo kontext aktivního konfliktu” téměř vždy nelegální.

Callamardová také upozornila, že zabití kohokoliv dalšího mimo cíl útoku, tedy třeba rodinných příslušníků či náhodných osob v okolí, je podle zákonů na ochranu lidských práv „svévolným odepřením života a může znamenat, že stát či jednotlivec ponese trestní odpovědnost”.

Agnes Callamardová (archivní foto)

Foto: Profimedia.cz

Zpravodajka OSN uvedla, že ačkoliv podle mezinárodního práva mohou Spojené státy v případě bezprostřední hrozby útoku podniknout vojenské kroky, americké ministerstvo obrany v dřívějším prohlášení uvedlo, že cílem nyní bylo „odradit” Írán od útoků v budoucnosti. „Budoucnost není to samé jako bezprostřední hrozba," zdůraznila.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo dnes ovšem v televizních rozhovorech zdůrazňoval právě to, že americký zásah měl zabránit „bezprostřednímu útoku“, který mohl ohrozit „desítky, pokud ne stovky amerických životů“.

Ministr obrany USA Mark Esper ve čtvrtek nevyloučil, že Írán či jím podporované milice plánují další útoky. „Jsou zde nějaké náznaky, že mohou plánovat další útoky, což není nic nového - pozorujeme to už dva nebo tři měsíce,“ řekl Esper a doplnil, že pokud budou bližší informace o konkrétních plánech, tak Spojené státy „podniknou preventivní kroky, aby ochránily americké vojáky a životy Američanů“.

Záznam: Íránci vyšli po smrti Sulejmáního do ulic

Video: AP

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek o situaci v Íráku hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Macron v prohlášení vyzval Teherán, aby se zdržel jakýkoliv provokací. Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian rovněž Írán vyzval, aby se vyvaroval jakýkoliv reakcí, které by mohly vést k jaderné krizi.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Související články

Výběr článků