Hlavní obsah
Vickers Wellington Foto: Profimedia.cz

V Nizozemsku našli ostatky československé posádky sestřeleného letounu RAF

Při vykopávkách vraku bombardéru britského Královského letectva (RAF), který byl sestřelen za druhé světové války u nizozemské obce Nieuwe Niedorp, byly nalezeny pozůstatky patřící československé posádce. Uvedlo to na svých stránkách české velvyslanectví v Haagu.

Vickers Wellington Foto: Profimedia.cz
V Nizozemsku našli ostatky československé posádky sestřeleného letounu RAF

„Vrak letadla obsahuje pozůstatky pěti členů české posádky,” uvedlo české ministerstvo zahraničí.

Dodalo, že jde o vrak bombardéru typu Vickers Wellington 1c T2990 patřící 311. československé bombardovací peruti RAF. Sestřelen byl 23. června 1941 německým nočním stíhačem při návratu z bombového útoku na Brémy.

Členové šestičlenné posádky sestřeleného letounu byli Alois Rozum, Leonard Smrček, Vilém Konštatský, Jan Hejna a Karel Valach. Jediným přeživším byl Vilém Bufka, kterého Němci zajali, ale věznění přežil. Po pohřešovaných členech nebyla až dosud nalezena žádná stopa, s největší pravděpodobností zahynuli v hořícím letounu, který se pádem zabořil několik metrů do země, uvedlo velvyslanectví.

Nizozemské ministerstvo obrany uvedlo, že na místě dopadu se našly úlomky kostí, kus boty a letecké kombinézy. Dodalo, že experti se nyní snaží přiřadit nalezené pozůstatky jednotlivým členům posádky. Analýza bude trvat několik týdnů. Práce na vyproštění vraku začaly 25. května.

Místo nálezu tento týden navštívila velvyslankyně ČR v Nizozemsku Kateřina Sequensová. U této příležitosti se setkala s představiteli místní samosprávy a příslušníky nizozemské armády, kteří vyzvednutí letounu provádějí.

Vyzvednutí vraku je součástí nizozemského programu, který byl zahájen v roce 2019. Jeho cílem je umožnit uložení pozůstatků pohřešovaných pilotů a členů posádek a dát jejich příbuzným jistotu o osudu rodinných příslušníků. Během druhé světové války bylo nad územím Nizozemska sestřeleno nebo se zřítilo více než 5500 letadel. Třicet až 50 těchto vraků letadel podle odhadů obsahuje pozůstatky členů posádek.

Českoslovenští piloti i další vojáci, kteří po okupaci a vzniku Slovenského státu v březnu 1939 zamířili do exilu, se už od počátku zapojili do bojů druhé světové války. Vycvičení letci sloužili v Polsku a později Francii, největší slávy dosáhli v modrých uniformách RAF. Vedle stíhačů se do akce zapojili už od roku 1940 právě členové 311. bombardovací perutě, kteří první nálet podnikli 10. září 1940.

Často útočili například na okupovaný francouzský přístav Brest, kde v létě 1941 vážně poškodili těžký křižník Prinz Eugen. Ztráty, které se jen těžko doplňovaly, ovšem narůstaly. Do dubna 1942, kdy „třistajedenáctka” skončila s nálety, provedla 1029 bojových letů a z 318 mužů jich ztratila 128 (94 padlo). Zbytek války tak decimovaná československá bombardovací peruť RAF strávila v rámci Pobřežního velitelství.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků