Hlavní obsah

Trumpův grónský sen míří především proti Číňanům

Mezi malebnými dřevěnými domky se na fotomontáži tyčí zlatý mrakodrap Trump Tower. „Slibuji, že tohle Grónsku nikdy neudělám,“ vzkázal s viditelnou nadsázkou na Twitteru americký prezident Donald Trump. Jeho zájem o strategicky umístěný ostrov bohatý na nerostné suroviny ale zjevně vtip není.

Trumpův grónský sen míří především proti Číňanům

K arktické oblasti v souvislosti s měnícím se klimatem a ustupujícím ledem ostatně stále více pozornosti napínají i Čína a Rusko. Dánové ani samotní Gróňané nicméně o prodeji ostrova Američanům nechtějí ani slyšet.

„Myšlenka přišla na přetřes a strategicky je to zajímavé… V zásadě je to velký obchod s realitami,“ nechal se slyšet Trump, když reagoval na informaci listu The Wall Street Journal, že šéf Bílého domu by měl zájem o odkup území, jež je autonomní součástí Dánska. Z původně skepticky přijímané zprávy se rázem stalo téma.

V Kodani se to s velkým pochopením nesetkalo. „Silně doufám, že to nebylo myšleno vážně,“ prohlásila dánská premiérka Mette Frederiksenová, jež byla tou dobou na návštěvě Grónska. V podobném duchu se nesly i reakce obyvatel Grónska.

Lukrativní naleziště

Hra o tamní naleziště surovin už ale byla rozehraná před lety. Klíčovým zlomem byl rok 2008, kdy autonomní vláda získala právo udělovat koncese na jejich těžbu.

„Trump může chtít koupit Grónsko, ale Čína je tam před ním,“ glosoval situaci komentář magazínu Forbes. Čínské společnosti už se nyní angažují hlavně v těžbě kovů a vzácných zemin, jež mají využití v elektrotechnice. V jednom z dolů, kam mířily tyto investice, se dle některých odhadů nacházejí druhé největší zásoby těchto prvků na světě.

Pro obyvatelstvo Grónska, tvořené z většiny domorodými Inuity, jde o způsob, jak se vymanit z ekonomické závislosti na Kodani. Ta ostrov ročně dotuje částkou ve výši 3,6 miliardy dánských korun (téměř 12,5 miliardy korun), což představuje zhruba 60 procent tamního rozpočtu.

Číňané se také snaží posílit svou pozici v Grónsku financováním infrastrukturních projektů, podobně jako to dělají v Africe či Tichomoří. Jejich nabídka vybudovat na ostrově tři letiště v rámci plánu Pekingu na vybudování „arktické hedvábné stezky“ se Gróňanům vcelku zamlouvala, nakonec ale Kodaň i na nátlak Američanů projekt zamítla.

Výmluvná byla loňská snaha Číňanů prohlásit se za „téměř arktický stát“, ačkoliv se od hranic regionu nacházejí zhruba 1400 kilometrů daleko. „Chceme, aby se z regionu stalo další Jihočínské moře?“ bil v květnu na poplach americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Nejsevernější základna

Peking přitom umně využívá i toho, že obyvatelům Grónska nestačí široká autonomie, ale chtějí vztahy s Kodaní dál rozvolnit. V roce 2016 si například v nezávazném referendu odhlasovali postupné směřování k nezávislosti.

Pro Spojené státy je navíc Grónsko, geograficky spjaté se severoamerickým kontinentem, citlivou oblastí i z vojenského hlediska. Na ostrově už nyní funguje nejseverněji položená americká letecká základna Thule, kde jsou umístěny radary a odposlechová zařízení, a dá se čekat, že vojenský význam místa poroste s tím, jak roste zájem mocností o celý region.

Americký nákup Grónska ale nicméně stále vypadá jako fantaskní idea. Ne vždy se ale Kodaň podobným obchodům bránila. V roce 1917 prodali Spojeným státům svou Západní Indii, což jsou dnešní Americké Panenské ostrovy. Ale když se v roce 1946 pokoušel o další podobný obchod prezident USA Harry Truman – shodou okolností i on chtěl koupit Grónsko –, byl už rázně odmítnut.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků